Cizáš ii vuoruhan sámegielat bargi

– Mu mielas lea áibbas boastut ahte virgádit olbmo gii ii oba hála ge sámegiela mánáidgárdái gos mánát galget oahppat sámegiela. Stuora gávpogis lea hui dehálaš mánáide oahpahit sámegiela go dárogiella lea nu nanus Norggas, dat sáhttá jođánit šaddat áidna giellan. Billida mánáid ovddas jus eai oahpa giela ja sámi kultuvrra birra, lohká Eli Anne Nystad.

Kárášjohkalaš Eli Anne Nystad lea gárvemin iežas ovdaskuvlaoahpaheaddji oahpu Troanddimis. Son čiekŋuda máŋggakultuvrralaš gelbbolašvuođas vai galgá sáhttit bargat minoritehta mánáiguin ja dieđusge sámi mánáiguin ja lea ohcagoahtán barggu ja sáddii ohcamuša Cizáš sámi mánáidgárdái go ohce pedagogalaš jođiheaddji.

Cizáš lea dál virgádan ođđa pedagogalaš jođiheaddji, muhto sii eai vuoruhan sámegielaga dán virgái vaikke bargoalmmuhusas gáibiduvvo ahte pedagogalaš jođiheaddji galgá hálddašit sámegiela.

Dárogielat vuoruhuvvui

Ohcciidlisttu čájeha ahte ledje sámegielat ohccit virgái, Nystad lea okta sis ja sus lea relevánta oahppu mainna geargá borgemánus. Dán birra muitalii ja čájehii duođaštusaid go ozai barggu.

Dattege virgáduvvui dárogielat dievdu gii lea bargan sadjásaš pedagogalaš jođiheaddjin Cizáš mánáidgárddis ođđajagi rájes. Son gárvii iežas ovdaskuvlaoahpaheaddji oahpu diibmá.

– Nu go ádden, de lea son gii oaččui barggu jo leamaš barggus doppe. Ammal háliidedje ahte galgá joatkit, muhto de fertejedje beare almmuhit virggi go leat geatnegáhtton dan dahkat, lohká Nystad.

Eai váldán su duođas

Eli Anne Nystad maid muitala ahte ii dovdda Cizáš mánáidgárddi váldán su duođas go ozai virggi. Son muitala ahte bovdejuvvui bargojearahallamii miessemánu 12. beaivvi diibmu 13.00, muhto ahte fáhkkestaga rievdadedje áiggi. Son maŋŋonii go bargoaddi oaivvildii jearahallama šiehttan diibmobeali árat.

– Sii suvve gal boahtit, muhto de han mun ledjen maŋŋit jođus. Dá lei mu vuosttaš bargojearahallan ja dovden gal ahte manai beanta bures. Dattege lei mus dakkár dovdu ahte eai háliidan mu bargui ja ahte eai nu beroštan sámevuođas, čilge Nystad.

Ohcagoahtán eará barggu

Kárášjohkalačča ovddabeallái vuoruhuvvui dárogielat, Nystad ii jáhke son šat ozašii barggu Cizáš sámi mánáidgárdái.

– Ii leat buorre diehtit vuolggášin go dohko bargui go eai oro vuoruheamen sámegielagiid. Dál lean ohcamin bargguid eará sámi mánáidgárddiide davvin, mun oainnat háliidan bargat sámi mánáiguin, loahpaha Eli Anne Nystad.

Váhnemat ledje háliidit sámegielaga

Cizáža váhnenovddasteaddji ii dovdda mánáidgárddi virgádanproseassa, muhto muitala ahte sii áinnas livččii háliidit sámegielat pedagogalaš jođiheaddji.

– Dieđusge leimmet sávvat sámegielaga go mánáidgárddis han galget nannet ja ovddidit sámegiela ja kultuvrra. Dá han lea ágga manin mii válljet ohcat iežamet mánáid sámi mánáidgárdái, soapmásat johtet maiddái guhkkeliidda vai mánát ožžot dán fálaldaga. Dattege ádden ahte giella ii sáhte áidna gáibádus bargái, bargis galgá maiddái gelbbolašvuohta ja son galgá heivvolaš bargui, lohká Cizáš mánáidgárddi váhnenbargojoavkku ovddasteaddji Gro Johnsen.

Boastut lásset virggi dárogielagii

Váhnemat vásihit ahte mánáidgárdái maiddái rahčet háhkat sámegielat sadjásaččaid, danin oaivvildit ahte mánáidgárdi ferte liige návccaid geavahit go ohcet bargiid.

– Pedagogalaš jođiheaddji virggi almmuhedje dušše dárogillii, dát lei maid galgat almmuhuvvot sámegillii. Mánáidgárdi berre maiddái váldit oktavuođaid institušuvnnaiguin dego Sámi Allaskuvllain go sis leat rabas virggit, dalle soitet lihkostuvvat olahit rievttes ohcciide. Jus vuosttaš ohcanproseassas eai leat doarvái gelbbolaš ohccit, de berre mánáidgárdi rievtti mielde nuppes almmuhit virggi. Dan boddii sáhttet virgádit sadjásaš bargi, guhkit áigge badjel ii leat buorre go lássejit pedagogalaš jođiheaddji virggi muhtin dárogielagii, lohká Johnsen.

Eai kommentere

Go Ávvir válddii oktavuođa Cizáš jođiheaddjin Máre Helanderiin, de fertii son vuos čielggadit jearahallama iežas hoavddain.

 – Mis leat garra njuolggadusat, eat ge sáhte kommenteret virgádemiid, čilge Helander go fas riŋget sohppojuvvon áigái. Son muitala maiddái ahte earát Oslo gielddas eai ge kommentere dán ášši.

Ávvir lea beassan lohkat muhtin reivve man Cizáš lea sádden váhnemiidda ikte. Reivves muitalit ahte son guhte leamaš sadjásaš pedagogalaš jođiheaddji lea ožžon barggu.

 – Son lei buoremus kvalifiserejuvvon ohcci ja son lea geatnegahttán studeret sámegiela čavčča rájes. Son lea ovdaskuvlaoahpaheaddji ja lea guhká bargan mánáidgárddiiguin, son lea mánnávuođa rájes leamaš guovttegielat, čállá jođiheaddji ja ossodatjođiheaddji reivves.