360 gova ja 48 siidosaš čálus iežas eallima historjjás, dát lei oassin mearrasápmelačča Israel Fors árbbis. Mannan vahkkus lei su birra čájáhus Troandimis Tråante doaluid oktavuođas, ja dehálaš fáddán das lei ge dáruiduhttin.
360 gova ja 48 siidosaš čálus iežas eallima historjjás, dát lei oassin mearrasápmelačča Israel Fors árbbis. Mannan vahkkus lei su birra čájáhus Troandimis Tråante doaluid oktavuođas, ja dehálaš fáddán das lei ge dáruiduhttin.
Olavshallenis guovdo Troandima gávpoga, ledje máŋga sámi dáidda- ja duodječájáhusa mannan vahkkus Tråante doaluid oktavuođas.
– Olu guossit
Okta dain lei «Ságastallamat áiggiid čađa» mii ovdanbuvttii mo mearrasápmelaččat leat vásihan dáruiduhttima. Dan čájehedje Israel Fors rohki árbbi bokte.
Bearjadaga go Ávvir guovlalii čájáhusas de lei Johan Aslak Hætta das, son lea RiddoDuottarMuseaid (RDM) Guovdageainnu gilišillju museajođiheaddji ja sii dat čájehedje čájáhusa.
– Mun lean odne dušše leamaš dás ja dan áiggis leat goit 30 guossi leamaš dás. Rahpamis lohket leamaš 100 olbmo, nu ahte leat olu olbmot, lohká Hætta.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Govven: Berit Marie Lise Eira
Doložat já dálážat oktiičatnon
Čájáhusas ledje sihke portreahtat, glássadáidagat ja lávvu gos čájehuvvui filbma ja luohti.
Dán dáiddaprošeavtta vuođđun leat kulturhistorjjálaš ávdnasat ja dálá áigge dáiddagovat.
Čájáhus galgá čájehit nuppástuhttinproseassa ja čalmmustahttit mo norgga stáhta lea sámi álbmoga rihkkon.
Vai sáhttá ovddeš áiggi ja dálá áiggi čatnat oktii de golbma sámi dáiddára leat jerron ráhkadit dáidaga mii dán oktavuhtii heive. Sii leat bargan Ákšovuotnalaš Israel Fors rohki govvačoakkáldagain, su čálalaš ávdnasiiguin, Israel Forsa maŋisbohttiid portreahtaiguin ja Láhpi suohkana filmmaiguin ja govaiguin.
Dáiddárat leat Matti Aikio, Hege Annestad Nilsen ja Tomas Colbengtson.
Aikio lei ráhkadan filbmadáidaga mas lea guorran Fors rohki luottaid, Annestad Nilsen ges govven portreahtaid Fors maŋisbohttiin ja Colbengtson lei ráhkadan glássadáidagiid maid čađa oidnojedje govat maid Fors rohki lei ieš govven.
– Mis lea dás filbma, Matti Aikio lea čuvvon su luottaid ja filbmen. Mu mielas lea hui ráfálaš dieppe čohkkát, mun eske geahččalin dieppe čohkkát dan lávu siste, muitala Hætta.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Govven: Berit Marie Lise Eira
Garra eallin
Israel Fors, riegádii Ákšovuonbađas Láhpi suohkanis 1923:s ja lei mearrasápmelaš.
– Sus lei hui garra eallin. Jo mánnán biinniduvvui hui olu, ovdamearkka dihte heŋgejuvvui vulos ovtta bávttis čoaggit lottemaniid, muitala Hætta.
12-jahkásažžan dolvojuvvui Fors Sandlandii gos galggat bargat boares mánáhis náittospára luhtte. Son lei unni ja ruoinnas ja danne heivii bures čoaggit lottemaniid, su gesse vulos bajás Láhpi sullo loddebávttis.
Dán pára luhtte orui guokte jagi, dassái go galggai rihppaskuvlaohppui, muhto báhtarii ruoktot go oaivvildii ahte sus eai atnán fuola.
– Go lei 16-jahkásaš de álggii bargui skuvlainternáhtii. Duiskalaččat válde internáhtaid atnui go bohte Finnmárkui ja Tromsii, orrunvistin. Dat cápmahalai fasttit duiskalaččaide, muhto nagodii báhtarit Ruŧŧii. Maŋimus dat manai Amerihkkái gos de orui, čilge Hætta.
– Dat álggii maŋŋil soađi juohke jagi fitnat Finnmárkkus geahččat, govvet ja bargat. Dat jámii 1996:s ja oassi su árbbis, 360 gova ja 48 siidosaš historjá iežas birra, skeŋkejuvvui de Tromssa museii, čilge Hætta.
Romssa musea lea digitaliseren Fors rohki govaid ja dát árbi dat leage vuođđun dáiddaprošektii.
