RuoktotSMÁVVAOĐĐASAT SÁMIS

SMÁVVAOĐĐASAT SÁMIS

Šaddá vuordin­áigi boahtte vahkku rájes

Gávvuonšalddis giddejit nuppi vuodjinjuogu. Stáda johtolatdoaibma čállá preassadieđáhusas ahte mánnodaga, čakčamánu 20. beaivvi rájes giddejit nuppi vuodjinjuogu Gávvuonašalddis E6 luottas Álttás. Divodeami dihte šaddá šalddis...

Almmuha skearru ovttas árbevirolaš juigiiguin 

Bernt Mikkel Haglund 4. skearru «21» almmuhuvvui mannan bearjadaga.  Ođđa skearrus leat Bernt Mikkel Haglundas mielde árbevirolaš juoigit: Aslak Anders J. Gaino, Mikkel Mathis Hætta, Inger Marie Nilut, Johan Ivvar Gaup, Kim Hallgeir Berg, Anders P Bongo, Mikkel Jonas Eira ja  Åsa Márgget Anti. – Golggotmánu 2. beaivvi lea almmuhankonsearta Diehtosiiddas Sámi...

Ruvke­fitnodat Nussir ASA veahkeha Arkiiva­doaimmahaga histo­rihkain

– Veahkehit duođaštit historjjá lea lunddolaš oassi min servodatovddasvástádusas, dadjá Nussir ASA ruhtadandirektevra Alexander Krogh. Nussir ASA ásahuvvui 2005:s. Fitnodat pláne veaikeruvkke Hámmerfestii. Fitnodat oaččui doaibmakonsešuvnna 2019:s ja dál leat buot dárbbašlaš konsešuvnnat ja lobit álggaheapmái. Nussir-guovlus gávdnui veaiki loahpageahčen 1970-logu ja lea jáhkehahtti ahte lea Norgga stuorámus veaikegávdnoštupmi. Nussiris lea...

Romssas 49 ođđa korona­njoammuma

Dán vahkkus leamaš njoammunolahus Romssas máŋga beaivvi, nu lea maiddái bearjadaga.  Romssa suohkan dieđiha bearjadaga ahte koronavirus lea duođaštuvvon 49 ođđa olbmos.  – Dilli lea nu ahte koronavirus njoammu nuoraid gaskas. Dál lea váldodoaibma čađahit ruovttuiskosiid maid skuvllat organiserejit. Beaivvi mielde ilbmet ođđa rávvagat nuoraid ektui, dieđiha suohkan.  Oktiibuot leat Romssas 197...

Njeallje miljovnna olbmo boahku­huvvon

4 022 212 olbmo leat boahkuhuvvon vuosttaš koronaboahkuhandosain Norggas, čájeha Álbmotdearvvašvuođainstituhta statistihkka duorastaga. 3 515 410 olbmo leat ožžon nuppi dosa. 74,6 proseantta álbmogis leat dál ožžon vuosttaš dosa, ja 65,2 proseantta leat ollásit boahkuhuvvon. Stuorámus oassi álbmogis sis geat leat ožžon vuosttaš dosa badjel 18-jahkásaččain leat Trøndelága (91,7 proseantta) ja...

Fállet goalmmát boahkuhan­dosa

Lea mearriduvvon ahte muhtun olbmot geain lea diagnosa dahje geavahit dalkasiid mat dagahit unnit immunsuodjalusa galget oažžut goalmmát dosa covid-19 vuostá. – Sidjiide geaidda gáibádusat gusket, ja sáhttet duođaštit dán, sáhttet vuolgit boahkuhanguovddážii Mellomvegen 110 duorastaga rájes juo, dadjá Romssa njoammuneastadandoavttir Trond Brattland. Ferte mannan unnimusat njeallje vahkku dan rájes go...

Guovttis sáhkohalaiga

Johtolatpolitiijat leamaš Kárášjoga gielddas gos guovttis válduiga vuodjimis menddo leahtus.  Gaskavahkku čađahedje johtolatpolitiijat leaktobearráigeahču E6 geainnus Váljogas, Kárášjoga gielddas. – Guovttis sáhkohalaiga. Báikkis lea leaktomearri 80 kilomehtera diimmus, ja nubbi biilavuoddji vujii 108 kilomehtera diimmus, čállet Finnmárkku politiijat Twitteris. 

Ávjo­váris lei stuorá­mus válga­oassálastin 

Guovtti válgabiirres lei badjel 75 proseantta válgaoassálastin.  Oktiibuot leat 20 541 olbmo Sámedikki jienastuslogus, ja 68,5 proseantta dain oassálaste válggain.  Ávjovári válgabiirres lei stuorámus válgaoasálastin. Oktiibuot 75,6 proseantta 3768 jienasteaddjis oassálaste sámediggeválggaide.  Maiddái Nuortaguovllu válgabiirres oassálasttii badjel 75 proseantta jienasteddjiin. Doppe leat 2556 jienasteaddji, ja dain serve 75,3 proseantta sámediggeválggaide.  Gáiseguovllus unnimus válgaoasálastin Gáiseguovllus...

Buoret dikšu sáhttá gádjut 

Vuoiŋŋašvardin goddá seamma ollu olbmuid go 90-logus, muhto nu ii dárbbat leat. Buoret dálkkodeami bokte sáhttet sii geat ožžot vuoiŋŋašvardima eallit guhkit, čállá Romssa universitehta. Ođđa dutkan Romssa Universitehtas čájeha ahte sii geat cevzet vuosttaš mánu maŋŋel go ožžot vuoiŋŋašvardima, sis lea 60 proseantta stuorát riskka jápmit daid boahttevaš jagiid...

Eai vel loahpalaš bohtosat Sámedigge­válggain

Leat ain lohkame jienaid. Álttá suohkan lea lohkansuohkan Davveguovllu válgabiirres ja sámeválgastivrra biirres. Go válgabeaivi lea nohkan, de galget jienastuslihput lohkkot juohke áidna suohkanis. Maŋŋel dan sáddejuvvojit lohkansuohkanii loahpalaš lohkamii. Jođiheaddji Bjørn Conrad Berg muitala ahte danne váldá veahá eanet áiggi lohkat jienastusaid sámediggeválggain go Stuoradiggeválggain, mas loahpalaš lohkan dahkko...

Buot media­ásahusat čuvvo válga­njuolggadusaid

Mediaásahusain ii lean lohpi almmuhit makkárge válgabohtosiid ovdal diibmu 21:00 válgabeaivvi, mii lei mánnodaga. Mediabearráigeahčču ii almmustahttán ovttage mediaásahusa rihkkon válganjuolggadusaid válgabeivviid čakčamánu 12. ja 13. beaivvi. – Gielddus almmuhit válgabohtosiid ovdal jienasteapmi nohká lea ásahuvvon vai jienasteaddjit eai galgga váikkuhuvvot. Ulbmil gildosiin lea maid sihkkarastit ahte válga čađahuvvo...

Isket ja gažadit veahka­válddálaš­vuođa sámi servodagas

Veahkaválddálašvuohta lea duođalaš servvodathástalus, maiddái sámi servvodagain. Dan oktavuođas lágida Norgga olmmošvuoigatvuohta-ásahus (NIM) seminára.  SAMINOR II iskkadeapmi čájeha ahte oallut sámi nissonat vásihit veahkaválddálašvuođa. Ođđa dutkan čájeha maid ahte sámi nissonat dávjjibut vásihit veahkaválddálašvuođa beallelaččas go eará nissonat. Ráđđehus almmuhii gieskat doaibmaplána eastadit veahkaválddálašvuođa lagas birrasiin, Veahkaválddehisvuođa čađaheapmi. Doaibmaplánas leat...

Bovde­jit dáiddáriid mielde historjjá­laš pro­sessii

Open Call bovde sámedáiddáriid ráhkadit dáiddaduoji Oslo gávpoga almmolaš sadjái. KORO, OCA ja The Saami Council bovdejit sámedáiddáriid ságastallat duohtavuođa- ja seanadanproseassas, mii lea bárrásii jođus. Dat maiddái ávžžuhit sámedáiddáriid sáddet iežaset ánsologahallamiid Open Call -doibmii ovdal čakčamánu 15. beaivvi. Open Call bovde sámedáiddáriid ráhkadit dáiddaduoji Oslo gávpoga almmolaš sadjái....

Ožžon ođđa vejolaš­vuođa beassat Farmena finálii

Kárášjohkalaš Nils Kvalvik geahččala ođđasit lihku beakkán TV-ráiddus Farmenis, dán háve son searvá Torpet oasseváldin.  Oktanis go 14 olbmo servet dán jagáš Farmen TV-ráidui, de fárrejit golbma ovddeš Farmen oasseváldi Torpii ja okta sis lea kárášjohkalaš Nils Kvalvik (40). Nils Kvalvik searvvai diibmá Farmen TV-ráidui, muhto válljii geassádit maŋŋá go...

Almmu­hedje girjji válggaid birra

Dutkamis ožžo bohtosiid maid eai  lean jurddašan ge. Dutkit leat čállán girjji sámediggeválggaid birra. Girjjis Sámediggeválga: Gullevašvuohta, oassálastin ja bellodatpolitihkka leat dutkit geahččalan vástidit gažaldagaid mat gusket válggaide, nu go maid jienasteaddjit oaivvildit dan birra geat galggaše sáhttit jienastit sámediggeválggain ja mii bellodagai lea erohus mat servet sámediggeválggaide. UiT Norgga árktalaš universitehtas...

Dárbbašit eanet šibit­dáluid Viestter­állasis nationála prošektii 

Dán vahkus deaivvada Nordlándda stáhtahálddašeaddji Viesterallasa  boanddaiguin, politihkkariiguin ja skuvlahoavddaiguin. Son ohcala šibitdáluid guovllus.   Čoahkkinastimiid fáddá lea «Inn på tunet» (šilljui) prošeakta, mas Suortá ja Válafierda leat guokte njealji njunušgielddain fylkkas, čállá Nordlándda stáhtahálddašeaddji preassadieđáhusas.  «Inn på tunet» leat šibitdáluid buresbirgenbálvalusat maid sáhtášii fállat mánáide, nuoraide, rávisolbmuide ja boares olbmuide ja...

Duorastaga rájes sáhtát fas dolastallat 

Čakčamánu 15. beaivvi rájes lea fas lobi dolastallat meahcis. – Olbmot leat eambbo dolastallan pandemiija áigodagas, dieđiha Norsk Friluftsliv. Dollavára dihtii lea oppalaš dolastallangielddus cuoŋománu 15. beaivvis gitta čakčamánu 15. beaivái.  – Korona-áigodagas leat olusat deaivvadišgoahtán dollagáttis. Erenoamážit nuoraid gaskkas lea beroštupmi lassánan ii ge oro nohkamin ge, čállá Norsk Friluftsliv...

Girona ruvkkes doarggástus

– Lei stuora doarggástus vaikko ii lean dat stuorámus, dadjá LKAB preassagulahalli Anders Lindberg. Mánnodatiđida lei stuora doarggástus Girona málbmaruvkkes. Guokte bargoguovllu ruvkkes giddejuvvojedje dan botta go vurde ahte doarggástus jaskkoda bávttis. Doarggástus mihtiduvvui ruvkefitnodaga LKAB iežas ceahkkálasa mielde 1.6 rádjái. Go doarggástus lea badjel 1.5 ceahkkalasa, de dieđihuvvo...

Finnmárkkus lea masá okta juohke beaivvi juhkanvuođas vuodjimin

Ođđajagemánus álggus gitta borgemánu lohppii leat 160 olbmo váidon vuodján juhkanvuođas Finnmárkkus.  Go buohtastahttá  Finnmárkku diimmá loguiguin seamma áigge, de lea njiedjan njeljiim proseanttain. Riikaviidosaččat leat 6334 váldon politiijaiide go čájehuvvon promilla. MA – Rusfri Trafikk organisašuvdna ii hirpmástuva go lea masá okta olmmoš juohke beaivvi gii vuodjá juhkanvuođas. Sii barget dan...

Golbma bello­daga sáhttet jávkat Sáme­dikkis

Disdat iđida čájehit sámediggeválgga bohtosat ahte golbma bellodaga leat massán iežaset áirasa.  Ávjovári Dáloniid listu, Árja ja Olgeš masset buohkat iežaset áirasiid jus disdat iđida válgabohtosat šaddet duohtan.  Nu go dál leat válgabohtosat go 9100 jiena leat lohkkon, de besset čieža bellodaga ovddidit iežaset politihka Sámedikkis boahtte njeallje jagi. Sámedikki jienastuslogus leat 20...