-Almmuhus-
-Almmuhus-
Featured box1Čállán mánáid­girjji mo hálddaša eallima 

Čállán mánáid­girjji mo hálddaša eallima 

-

-

 Váldopersovdna lea Steažžaleaddji Sámmol geas lea dábálamos mánáidvihki, sus lea ráigi váimmus. Sivva manin son čuožžu ja steahčalahttá geađggi čáhcegierraga mielde, lea oaidnit mo okta nubbi ráigi giddana, ja nu son doaivu ráiggit su váimmus maid manašedje gitta, čilge girječálli Margareth Anker.

Davvi Girji lea aiddo almmuhan Margareth Anker mánáidgirjjiid «Steažžaleaddji Sámmol» ja «Steaddjaleaddji Sámmol & Ullo-Olivia».  Muitalusa bokte čilge duohtadieđuid mánáide. Dat guokte girjji leat máná birra geas lea váibmovihki ja nubbi fas lea máná birra gii lea jorbasit beallái. Girječálli lea ieš buohccidivššár ja njealji máná eadni. 

– Lea mánáidgirjeráidu mánáid dearvvasvuođa birra. Fáddá guktuid girjjiin lea mo birget buozalmasvuođain ja mo hálddasit eallima. Dehálaš oassi lea movttiidahttit mánáid fuomášahttit man dehálaš lea máhttit váldit vára jus ieš buohccá, leat buorre váibmoskihpár earáide ja eastadit olggušteami, čilge girječálli Margareth Anker. 

Guktot girjjiin leat garra pearpmat, 25 siiddu muitalus ja 25 stuorra hearvás gova maid Asbjørn Tønnesen lea sárgon.  Lill Hege Anti lea fas jorgalan teavstta davvisámegillii. Girji lea čállon skuvlaođasmahttin álbmotdearvvasvuohta/eallinhálddašeapmi ja servodatmiellahttuvuohta. Girji heive mánáide +3 jagi. Ulbmiljoavku 05-12 jagi. 

Miella čállit mánáid dearvvašvuođa birra

Máilmmi stuorámus girjemeassus Bolognas Itálias jagi 2018:s oaččui jearaldaga Norsk Bokforlagas ahte sáhtášii go son čállit mánáid dearvvašvuođa birra.  Nu son álggii. Jearahalai dávdda birra, mánáiddoaktára birra, ovdal go bidjagođii duohtadieđuid girjjemuitalussii.

– Váldopersovdna lea steažžaleaddji Sámmol geas lea dábálamos mánáidvihki, sus lea ráigi váimmus. Sivva manin son čuožžu ja steahčalahttá geađggi čáhcegierraga mielde, lea oaidnit go okta nubbi ráigi manná gitta, ja nu son doaivu ráiggit su váimmus maid manašedje gitta, čilge Margareth Anker.

Hui olu mánát riegádit ráiggiin váimmus ja lea myhta ahte váibmománát leat hearkkes mánát, geat eai galgga nu garrasit lášmmohallat. Girječálli čilge ahte olu doaktárat lohket leat buorren jus mánná šieđđaluvvá ja váibá, dalle han ieš mudde ražasteami.  Son muitala son lea ovttasbargen vaibmobuohcci máná nationála váibmoservviin, nu dagai maid go čálii mánáid buoidivuođa birra.

Mánáid buozalmasvuohta

Girječálli Margareth Anker muitala ulbmil mánáidgirjeráidduin lea čalmmustahttit iešguđet buozalmasvuođaid mat mánáin leat ja muitalit dan birra muitalusa bokte. 

– Girjjit leat eallinhálddašeami, dearvvašvuođa- ja birasgáhttema birra nu ahte muitalus šaddá ollislažžan. Mu mielas lea buorre go Steaddjaleaddji Sámmol stoahká olgun, goargŋu muorain, ii ge dušše čohkká njuniin Ipadas, TV:s dahje playstationis, lea ruovttoluotta vuođđonjuolggadusaide. Maiddái Ullo-Olivia lea eambbo olgun go lea sullos,  lohká Anker.

Girječálli lohkáahte  juohkehaččas lea ovddasvástádus iežas eallimii, lehkos dal unni dahje stuoris.

Okto, ovttaslohkan ja váhnenbagadeapmi

Girječálli muitala ahte girjji sáhttá mánná ieš lohkat dahje ovttas váhnemiin. Nuppi girjjis badjelmearedeattu birra, lea váhnenráva maŋimuš siiddus mas čilgejuvvo mo máná sáhttá veahkehit oahppat doarvái borrat ja rivttas borramuša. Ovttasráđiid lášmmohallamiin, de oažžu mánná buoret eallinkvalitehta.

– Sániid nu go givssideami ja ruoidnadeami in geavat. Čálán baicce dearvvašlaš borramuša ja borramušdoarvvi birra. Kristiansand buohcciviesu bajimusdoavttir Unni Mette Stamnes Köpp lohká, ahte jus mánná oahppá  iežas čorpmain mihtidit borramuša, lehkos dal unni dahje stuoris, de oahppá man olu galgá borrat iešguđet borramušas vai borrá doarvái iežas sturrodaga mielde, lohká girječálli.

Njealji máná eadni muitala mo badjelmeare deaddu sáhttá olgguštit máná beassamis searvat valáštallamii go manaha buot návccaid lossadeddui. Girječálli rávve váhnemiid oahpahit mánáideaset borramuša vuođđooahpu, go ain leat dan agis ahte fertejit borrat maid váhnemat guossohit, muhto ovdal go ožžot lubmaruđain oastit maid háliidit.

– Jus mánás lea vuođđooahppu, de sáhttá dat maŋit áiggi eastadit oažžumis eallindillidávddaid ja čuovvu psyhkalaš váttisvuođaid. Lea duohta bávččas figgat coggat baskkes jeansiid badjelii, lea álkit geavahit Londona skuvlauniforpma go dat čiehká moadde máhcci, lohká Margrethe Anker.

Goalmmát girji šiehtadallandásis

Son muitala son lea dál šiehtadallamin Davvi Girjjiin čállit muhtin sámi gándda birra gii fitná Sámmola ja Olivia luhtte, muhto ášši ii leat vuos ollen go jurddašandássái. Muitalii son oahpásmuvai Davvi Girjji lágádusain Frankfurt girjemeassus.

– Boahtte girji šaddá maid mánáid dábálaš dávdda birra, jurddašin epilepsiija dahje gahčadanváttu birra. Láven velá čállit ollesolbmo romána seamma áiggis. Barggan Arendal buohcciviesu heahtevuostáiváldinguovddážis ja láven čállit go lea astoáigi, lohká Margareth Anker.

Dál lea girječálli márkanastimin girjjiid Finnmárkkus. Muitala son ozai ja oaččui ruđaid dasa Agder fylkkagielddas nu dahkat.

Sámi mánát dárbbašit dakkár girjjiid maid

MUHTIN GIRJEALMMUHANBEAIVI: Davvi Girjji lágádusa doaimmaheaddji, Marit Gunhild Sara. Vuorkágovva: Astrid Helander
MUHTIN GIRJEALMMUHANBEAIVI: Davvi Girjji lágádusa doaimmaheaddji, Marit Gunhild Sara. Vuorkágovva: Astrid Helander

Davvi Girjji doaimmaheaddji, Marit Gunhild Sara,  muitala lágádus háliida ovttasbarggu girječálliin go son háliida maid čállit sámi ášši birra goalmmát girjjis, ja erenoamážit go lágádus lea jorgalan su guokte mánáidgirjji juo.

– Lea ain šiehtadallandásis vuos. Lea sáhka sámegándda birra gii fitná dien guoktá luhtte. Margareth Ankera guovtti mánáidgirjji fáttát leat dehálaš fáttát ja lea dehálaš ahte sámi mánát sáhttet dan birra lohkat, nu go váibmosivva ja jus mánná lea váfi. Son muitala mánáide daid birra čáppagirjjálašvuođa muitalusa bokte. Mun in dieđe man dábálaš lea Sámis, muhto moaddása birra lean gullan ahte sis leamaš unni rájes váibmovihki. Mun in leat iskan, lohká lágádusa doaimmaheaddji, Marit Gunhild Sara.

Čilge nuppi girjjis ferte gánda oahpahit niidii, geardduhit ja dáguhit maid ferte bargat go vuovdi buollái. Marit Gunhild Sara lohká su mielas lei hui buorre ráva čorpmain mihtidit borramuša sihke mánáide ja ollesolbmuide.  Su mielas le hirbmat buorre go čáppagirjjálašvuođas gávdnojit dakkár duohta rávvagat.

-Almmuhus-