-Almmuhus-
-Almmuhus-
Featured box1– Boahtte jagi galgá sámi leavga vel eambbo oidnosii Bådådjos

– Boahtte jagi galgá sámi leavga vel eambbo oidnosii Bådådjos

-

-

Magnus (5) vásihii ahte máŋga rávisolbmo dajadedje unohasat su gávtti ja leavgga birra miessemánu 17.beaivvi vázzinráiddus. Váhnen sávvá dál albma debáhta sámevaši birra gávpogis. 

Hege Annie Nordlund Hagen lei iežas viđajahkásaš bártnážiin Magnusiin miessemánu 17.beaivve ráidovázzimis Bådådjo gávpogis. Bártnáš lei illudan dán beaivái ja válljii ieš sámi leavgga doallat gieđas. Measta dakkaviđe go olliiga dohko, bođii rávis dievdu muitalit viđajahkásažžii ahte son ii sáhte dien leavgga geavahit dán beaivvi.

Maŋŋelaš vácciiga soai muhtin rávis dievdduid meaddel geat dadjaledje «eašš» sudno guvlui. Eadneolmmoš  ii loga bártnáža lihkus gullan dan. 

Muhto bártnáš gulai go guokte vuorrasit áhku cuoigguiga ja unohasat humaiga jitnosit su gávtti birra. Dasto bođii vel okta nuorra lunta huikit «Dá lea Norgga riegádanbeaivi ja dáppe galget dušše Norgga leavggat».

Viđajahkásažžii váivin

Eadneolmmoš muitala ahte viđajahkásaš jearai sus manne buohkat hupmet su leavgga birra.  Hege Annie Nordlund Hagen muitala sii leat ovdal ge vásihan unohisvuođaid, nugo cuoiguma ja savkkastallama go sis lei gákti badjelis dán beaivvi. 

–Mun ledjen nu suhttan ahte duolddai vel varra go vázzen ráiddus. Muhto lei dehálaš ahte Magnusii šaddá somás beaivi, in ge dalle dahkan das ášši. Ii son lean lihkus ipmirdan visot mii geavai, muhto fuomášii goitge ahte oaččui negatiiva fuomášumi iežas sámeleavgga dihte. Áhččásis lea dadjan dat lei váivi, muhto ii áigon beroštit das, dadjá Nordlund Hagen Ávvirii. 

Bodø nu dat čálii dán ášši birra ovddemus. Ášši lea ožžon viiddis fuomášumi mediain. Eadneolmmoš dadjá son lea giitevaš go lea ožžon doarjaga maŋŋel go ášši almmustuvai. 

–Olu olbmot miehtá Norgga leat munnje muitalan movt sii leat cielahuvvon go sis lei sámi leavga dahje gákti Vuođđolágabeaivvi. Dat čájeha man dehálaš lea dán debáhta oažžut ovdan, dadjá son.

Čoahkkimii sátnejođiheddjiin

Bådådjo sátnejođiheaddji Ida Pinnerød (Bargiidbellodat) galgá maid leat váldán oktavuođa suinna ja mánáid áhčiin Ailo Kemi Gjerpiin. Fargga galget sii deaivvadit ságastallat dán ášši birra. 

– Eadnin mun lean álo ráhkkanan ahte sáhttet čuožžilit dákkár heajos vásáhusat olbmuid siste, muhto munnuide váhnemiidda lea hui dehálaš ahte mii eat galgga ballat čájeheames gávtti ja leavgga. Mii eat gal heaitte čájeheames sámevuođa, baicca nuppeládje, mii seavvit vel eambbo sámeleavggain boahtte jagi, dadjá Nordlund Hagen.

 –Ipmirmeahttun dahku

Kultur- ja dásseárvodepartemeantta stáhtačálli Gry Haugsbakken lohká iežas duođas hirpmahuvvan áššiin. 

– Go gullen dien birra, de jurdilin leago oba vejolaš ge. Dán beaivvi han mii galgat ávvudit vuođđolága, cealkinfriddjavuođa, girjáivuođa Norggas, ja de nie njeaidit buot daid árvvuid. Dát duođašta ahte mis lea ain dehálaš eastadanbargu. Ášši lea vel vearrát ja vel eanet ipmirmeahttun go leat rávis olbmot láhtten ná mánáin, dadjá Haugsbakken. 

Stáhtačálli ii loga sidjiide departemeanttas ge amasin ahte gávdno sámevašši ja dákkár dáhpáhusat, ja sis leat olu ovdamearkkat dasa . Muhto son lohká ahte lihkus lea hárvvit ahte mánáid cielahit. 

–Dát čájeha ahte fertet lasihit eambbo oahpu ja diehtojuohkima. Ráđđehusas mii bargat iešguđet eastadanbargguiguin. Mii doarjut organisašuvnnaid mat barget sámiid vuoigatvuođaid ovddidemiin ja geat vuosttaldit rasismma ja sámevaši. Dasa lassin leat mii ráhkadeame doaibmaplána rasismma ja vealaheami hárrái, ja mii bargat vaššicealkámušaid vuostá. 

Bivdá jurddašit makkár guottut dus leat

–BUOHKAIN LEA OVDDASVÁSTÁDUS REAGERET: Kultur- ja dásseárvodepartemeantta stáhtačálli Gry Haugsbakken lohká iežas duođas hirpmahuvvan áššiin, ja sávvá olbmot reagerejit jus oidnet dákkár dáhpáhusaid. Govva. NTB.
–BUOHKAIN LEA OVDDASVÁSTÁDUS REAGERET: Kultur- ja dásseárvodepartemeantta stáhtačálli Gry Haugsbakken lohká iežas duođas hirpmahuvvan áššiin, ja sávvá olbmot reagerejit jus oidnet dákkár dáhpáhusaid. Govva. NTB.

Stáhtačálli Gry Haugsbakken sávvá sápmelaččaid rámisvuođa leat nu nanusin ahte eai čiegadišgoađe gávtti ja leavgga, go son lohká ipmirdit ahte lea lossat, unohas ja váivi vásihit unohisvuođaid. Son háliida muittuhit ahte eanas olbmot Norggas eai leat ovttaoaivilis singuin geat čájehit heajos guottuid sápmelaččaid vuostá.

Son ii loga dušše eiseválddiid barggu leat dehálažžan. 

– Lea dehálaš ahte mielborgárat reagerejit go gullet rávis olbmuid ná dadjame mánáide. Olbmot fertejit hupmat iežaset bearrašis ja birrasis dán fáttá birra. Juohkehaš ferte iežas guottuid guorahallat, jearrat alddis maid lean álgán go ná barggan, ja jurdilit: heaitte dainna. 

Sámi leavga gullá Vuođđolágabeaivái

Stáhtačálli lohká sámi leavgga gullat vuođđolága ávvudeapmái. Son ii loga debáhta nugo Ukraina-leavgga geavaheami sáhttit buohtastahttit veháge sámi leavggain. 

–Sámi leavga gullá miessemánu 17.beaivvi ávvudeapmái. Lea vuođđolága ávvudeapmi ja sámi álbmot gullá Norgga álbmogii. Sámi leavggas lea áibbas eará sajádat go eará leavggain dien debáhtas. Mun maid sávan ahte eambbosat dustet váidit lobihisvuođaid nugo vaššicealkámušaid ja rasismma, vai oaidnit čielgaseappot man stuoris dát váttisvuohta lea servodagas, dadjá Haugsbakken. 

 

-Almmuhus-