-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT– Boahtte hávvái ferte leat lohpi fievrredit fuođđariid Suoma čađa

– Boahtte hávvái ferte leat lohpi fievrredit fuođđariid Suoma čađa

-

-

Boazodoallit ja eiseválddit leat árvvoštallagoahtán vássán goavvejagi. Guhkes skohtermátkkit stuora fuođarseahkaiguin, lea leamaš okta dain stuorámus hástalusain. Dál ávžžuhit boazodoallit rahpat vejolašvuođa doalvut Suoma čađa fuođđariid.

Eanadoallo- ja biebmodepartemeantta nammadan bargojoavku lea aiddo álgán árvvoštallat movt dustejedje goavvedálvvi 2022. Bargojoavkkus leat Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi (NBR), Stáhtahálddašeaddji ja Eanadoallo- ja biebmodepartemeantta olbmot.  

Kárášjoga boazodoalli Per John Anti, gii lea fárus dán barggus, muitala ahte guhkes gaskkaid geasehit lei okta dain stuorámus hástalusain mannan dálvvi ja giđa. Muhtin siiddain lea dálveorohat gitta čieža miilla eret biilaluottas. 

– Mii bivdit nuppe hávvái láhčit dili nu ahte lea vejolaš transihta mátkkoštit Suoma čađa. Jus beasašii gitta Áŋŋela rádjái vuodjit ovdamearkka dihte biillain, onošii skohtergeaseheapmi olu miillaid, muitala Anti.

Son lohká ieš jearran duollus dan birra. Ii leat gielddus, muhto lea golbma mánu vuos meannudanáigi dan ohcamis, oaččui son vástádussan.

Diet hástalus ii guoskan mannan dálvvi juste sin siidii gal, go sii johte Leavdnjavárrái ja das lea eallu biilaluotta lahka. 

– Oaidnit berre árabut

Muđui lohká Anti ahte lea dehálaš áigá juo oaidnit ahte šaddá goavvejahki. Son lohká eiseválddiid beare njoahcin cealkit ahte lea goavvi. 

– Galggašedje juo hállemasnjázuid áigge skábmamánus oaidnit go boahtá goavvedálvi. Mannan jagi oinnii juo movt šaddá vuođđu dálvái. Go ii nagodan suddadit muohttaga mii lei boahtán ovdal hállemasnjázuid, de muohta garai, ja nu de hedjonii dálvái, dadjá Anti. 

Su mielas lei mannan jagi hui iešguđetládje guovllus guvlui. 

– Dán jagi lei hui ártet go beahcevuvddiin lei buorre. Beahcevuvddiin lávejit dálvesiiddat guođohit giđa beallái, ja Kárášjohka lei dego rádjá. Iešjohtskáiddis ii hedjonan ovdal go maŋŋi giđa. Lulás lei nu heittot ahte eai lean birgehallan siiddat jus eai lean biebmat. Guovdageainnu bealde lohket lei maid erohus iešguđet guovlluin, dadjá son. 

– Beare oanehis ohcamušáigodat

NBR ovddasteaddji Tom Lifjell muitala ahte boazodoalu vásáhusat eai leat vel čielggaduvvon ollásit, muhto dán rádjái leat boahtán moaitámušat dasa movt eiseválddit leat lágidan doarjjaohcama. Lea leamaš váttis go sáhtii dušše 15 beaivái ohcat háválassii.

ÁRVVOŠTALLAME MOVT MANAI: Goavvejagi árvvoštallanjoavkku NBR ovddasteaddji ,Tom Lifjell, lohká boazodollliid bures nagodan ja máhttán biebmat ealuid mannan goavvedálvvi. Vuorkágovva: Inga Marie Guttorm.
ÁRVVOŠTALLAME MOVT MANAI: Goavvejagi árvvoštallanjoavkku NBR ovddasteaddji ,Tom Lifjell, lohká boazodollliid bures nagodan ja máhttán biebmat ealuid mannan goavvedálvvi. Vuorkágovva: Inga Marie Guttorm.

– Lei beare oanehis áigodat oallugiid mielas. Leat maid moaitán ahte lei váttis ipmirdit ohcanproseassa njuolggadusaid ja ahte leat juolludan beare unnán ruđa biebmamii, dadjá Lifjell. 

Stáhta juolludii obbalaččat birrasii 50 miljovnna mannan dálvvi ja giđa guohtundoarjjan. Leat ain ohcamušat maid galget gieđahallat, ja loahpalaš supmi ii leat vel čielggas.

Guhká eahpečielggas juolluduvvo go eambbo

Dán jagi lei orohagain ja boazoeaiggádiin eambbo váldi mearridit movt atnet ruđaid, daid njuolggadusaid siskkobealde mat leat biddjon. Boazodoallit galge nu ieža árvvoštallet goluid, vuos ieža oastit fuođđariid ja ieža geasehit daid ellui.  Ii lean nu go 2020 giđa, go stáhta bálkáhii vel helikopteriid doalvut fuođđariid olu siiddaide. Dán jagi addui juohke bohcco nammii doarjja, álggos 4,50 ruvnno, mii bajiduvvui viđa ruvdnui juohke bohcco nammii jándoris. 

– Ledje nu oanehis doarjjaáigodagat danne go lei eahpečielggas juolluda go stáhta eambbo ruđa. Mii fertiimet doalahit rámma siskkobealde vai buohkaide galggai ollit ruhta. Lassi ruhta bođii maŋŋit dálvet. Mii eat ge diehtán man stuora heahti šaddá, ja man guhká bistá. Go giđđat oaččuimet lassi 30 miljovnna, de sáhtiimet bajidit viđa ruvdnui, čilge Lifjell manne lei nu. 

– Boazodoallu lea čehpet bargan

Lifjell duođašta ahte leat unnán gullan bohccuid birra mat leat nelgon jámas. Dat duođašta ahte boazodoallit leat čeahpit nuppástuhttit ja heivehit barggu. 

– Sávan eatnasat leat beassan bargat dan maid sáhtte gádjut bohccuid nealgumis. Jáhkán gal ahte muhtin boazu lea jápmán maiddái dán jagi, muhto dan fertet maid gullat dán barggus viidáseappot. Muhto mii oaidnit obbalaččat ahte boazoealáhus lea čeahppi dustet roasuid, ja oaidnit ahte boazodoalus máhttet jođánit heivehit doaimma ja bargat dan maid lea dárbu vai bohccuide lea nu buorre dilli go vejolaš. Oallugiidda ledje fuođđarat ođđa vásáhussan, muhto čájehuvvui ahte ealáhusas leat bures nagodan ja máhttán biebmat ealuid.

Vaikko elliidčálgu lea váldofokusis, de leat ekonomalaš bealit ja psyhkalaš dearvvašvuohta maid fáddán raporttas maid galget gárvet dán jagi golggotmánus. 

 

-Almmuhus-