Sotnabeaivvi čađahedje eiseválddit bearráigeahču Oarje-Finnmárkkus. Ii okta ge bivdi váido politiijaide. Luonddubearráigeahčči rámida bivdiid.
Sotnabeaivvi čađahedje eiseválddit bearráigeahču Oarje-Finnmárkkus. Ii okta ge bivdi váido politiijaide. Luonddubearráigeahčči rámida bivdiid.
Stáhta luonddubearráigeahčču, Boazopolitiija ja Finnmárkoopmodat bearráigehčče lagabui 40 bivdi Oarje-Finnmárkkus ikte.
– Masá buot lei ortnegis. Lea sáhka moatti spiehkasteamis, muhto dát leat nu smávva ahte bivdit eai váido, dadjá Stáhta luonddubearráigeahčči Erland Søgård.
Rámida
Søgård lea 30 jagi bearráigeahččan bivdiid, ja son dadjá bivdiid buoredan dábiid.
– Lean dieđusge hui duhtavaš ievttá bohtosiiguin. Olbmot leat šaddan hui čeahpit, ja eanaš bivdiin leat báhpárat ortnegis. Ovdalaš áigge gal sáhtii juohke njealját bivdi verrošan mainna nu, lohká luonddubearráigeahčči.
Várddus
Ievttá bearráigeahčus iske vuosttažettiin bivdiid báhpáriid. Sii mátkkoštedje helikopteriin, ja dalle livččii álki maiddái eará vearredaguid fuomášit.
– Mis lea jahkásaččat oktasaš bearráigeahčču politiijaiguin ja Finnmárkkoopmodagain, muhto sihke mii ja Boazopolitiijat čađahat eará ja lasi bearráigeahčuid olles bivdoáigodaga, lohká Søgård.
Duoguštedje bissuid
Mannan vahkus čađahuvvui seammalágan bearráigeahčču Nuorta-Finnmárkkus. Dás ii lean Søgård mielde, muhto su dieđuid mielde galget moattis massán bissuid go báhpirat eai lean ortnegis. Boazopolitiija ii leat leamaš olámuttos duođaštit dáid dieđuid.
