-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATBivdá Sámedikki ja suohkana ruđalaččat doarjut váidon loddejeddjiid

Bivdá Sámedikki ja suohkana ruđalaččat doarjut váidon loddejeddjiid

-

-

Guovdageainnu Olgešbellodat bivdá Sámedikki ja Guovdageainnu suohkana morálalaččat, juridihkalaččat ja ruđalaččat doarjut loddejeddjiid geat leat váidon lobiheamet lodden.

Dan čállá Guovdageainnu Olgešbellodaga sátnejođiheaddjievttohas Mikkel Isak J. Eira preassadieđáhusa bokte.

– Sámediggi, presideanta Aili Keskitalo bokte ja Guovdageainnu suohkan, Klemet Erland Hætta bokte, berrejit doarjut loddejeaddji guhte váidui 2014: ja su guđe váidui 2015:s ja interveneret diggeproseassas, čállá Eira preassadieđáhusas.

Olgešbellodat gohčču interveneret morálalaš, juridihkalaš ja ruđalaš veahki bokte.

 

– Dego Dávvet Goliáhta vuostá

Ávvirii čilge Mikkel Isak J. Eira iežaset bivdán dán go oaivvildit dákkár áššiid dávjá šaddat dego Dávvet Goliáhta vuostá.

– Dákkár rihkusáššiide ii oaččo nuvttá riekteveahki, nu dávjá olbmot dohkkehit sáhkuid go eai ráske váldit advokáhta ja riektevehkiid ja iskkahit ášši dikkis. Danne oaivvildat ahte Sámediggi ja Guovdageainnu suohkan berrešedje interveneret áššis morálalaččat ja juridihkalaččat. Ipmirdan ahte ruđalaččat sáhttá váddásit doarjut, muhto jus lea vejolaš de berrejit dan maid dahkat, čilge son.

 

– Ii guoskka sutnje

Preassadieđáhusa sáddii Guovdageainnu Olgešbellodat ikte, ovdal go beakkehii ahte okta dain geat diibmá áššáiduhtto leat lobi haga lodden, lea dohkkehan 12 duhát ruvdnosaš sáhku, nu mo iFinnmark čállá.

 – Nu ii guoskka min árvalus sutnje gal, go almmái ieš lea dohkkehan sáhku de ferte ieš váldit ovddasvástádusa. Sámediggi ii heađisge galgga su sáhku máksit, čilge Mikkel Isak Eira.

 

Dáhttu Sámedikki vuoruhit ášši

Eira lohká dušše almmolaš ásahusaid sáhttit interveneret dákkár áššiide, dego Sámediggi ja suohkan.

 – Guovdageainnu Olgešbellodat ii sáhte dan dahkat. Ja Sámediggi berrešii loktet dáid áššiid veahá badjelii, dadjá son.

Son deattuha ahte jus olbmot geat leat váidon dákkár áššiiguin dubmehallojit, de ii oaivvil gal almmolaš ásahusaid daid galgat doarjut.

 – Muhto dát ášši mii maŋimuš lea váidon, lea dušše dutkandásis ja sáhttá ain gopmánit ovdal go diggái olle ja maiddái dikkis, danne sáhtašedje ásahusat doarjut dán loddebivdi dassái go ášši čielgá, oaivvilda sátnejođiheaddjievttohas.

 

LOGA MAID: Loddejeaddji válddahallan ja áššáiduhtton

 

Ii cuiggot politiijaid

Sihke Sámedikkepresideanta Aili Keskitalo ja Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta leaba garrasit cuiggodan politiijaid dán áššis. Dan ii loga Mikkel Isak Eira gal iežas dahkat.

– Politiijat gal fertejit dahkat dan barggu masa leat biddjon ja bearráigeahččat ahte lágat čuvvojuvvojit. Keskitalo ja Hætta leaba cuiggodan politiijaid, muhto mun háliidan oaidnit leago dát dušše válgagižžoášši, vai leago eanet beroštupmi áššái?

 

– Leago Guovdageainnu Olgešbellodaga bealis dát válgagižžoášši?

– Ii leat, muhto ii leat riekta dušše politiijaid cuiggodit, sii leat bargan iežaset barggu.

 

Sátnejođiheaddji áigu gulaskuddat eanet

Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta ii loga Olgešbellodaga árvalusa birra gullan ovdal go Ávvir váldá suinna oktavuođa, muhto lohká Olgešbellodagas leat miellagiddevaš jurdaga.

– Muinna eai leat váldán oktavuođa, muhto go de formálalaččat dahket dan de mun bovden Olgešbellodaga čoahkkimii gullan dihte eanet dán birra. Háliidan gullat maid sii oaivvildit min sáhttit dahkat ja mo mii dán sáhttit praktihkalaččat čađahit, dadjá Hætta.

Son lohká iežas maid beroštuvvan gullat mo Guovdageainnu Olgešbellodat lea jurddašan váikkuhit Olgešbellodaga njunnošiid geat leat ráđđehusas.

– Sis han lea vejolašvuohta njuolgut gulahallat ráđđehusain loddema birra, ja Olgešbellodagas, mii lea stivrejumis, lea vejolašvuohta láhččit dili nu ahte olbmot geat eai leat láhkarihkkut eai šatta danin.

 

Hætta muitala iežas maid háliidit gulaskuddat Aili Keskitaloin dán birra, gullan dihte makkár oaivilat sámedikkepresideantas leat vejolaš intervenerema dáfus.

 

Ášši joatká gova vuolábealde.


BEROŠTUVVON GULLAT EANET: Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta.
Vuorkágovva: Ovlla Gaup.

 

 

Doarju loddema

– Suohkan doarju loddema nu ahte moralalaččat doarjut dán áššis ii galgga leat nu váttis, ruđalaččat datte sáhttá leat veahá váddásit.

Hætta lohká olbmuid riektesihkkarvuođa leat dehálažžan.

– In dovdda dán ášši áibbas vuđolaččat, iige mus lea gelbbolašvuohta dubmet gean ge, muhto jus olbmot leat vigiheamit de eai galgga dubmehallat dušše danne go eai leat návccat dahje resurssat váldit vehkiid, oaivvilda son.

 

Cuiggoda vuoruhemiid

Vaikke Hætta orro ge oalle rabas Olgešbellodaga árvalussii de son dattege deattuha ahte ii leat cuiggodan politiijaid barggu.

– Muhto mun lean cuiggodan politiijaid vuoruhemiid. Go dáppe leat doarrumat ovdamearkka dihte, de politiijat eai boađe, sin vuoruheapme orro nu ahte loddeheagga lea divrasit go olbmoheagga, čilge sátnejođiheaddji ja muitala iežas aitto sádden moaitaga Politiijadirektevrii Odd Reidar Humlegårdii.

 

– Ii leat válgagižžu

Iige Hætta liiko go geažuhuvvo ahte son berošta áššis dušše válgagičču geažil.

– Mun reageren dasa go Boazopolitiijaid hoavda lohká ahte áŋgirušan áššis válgagiččus. Iigo sátnejođiheaddji oaččo cuiggodit stáhta go lea válgajahki? Imaštan maid jus Olgešbellodat oaivvilda ahte sátnejođiheaddji ii oaččo stáhta vuoruhemiid cuiggodit go lea válgajahki, dadjá Hætta.

 

Ávvir ii leat fáhten sámedikkepresideantta Aili Keskitalo ságaide dán áššis.

-Almmuhus-