– Finnmárkku buohcciviessu unnida Sámi Dearvvašvuođa siidda, ja dat lea heajudeapmi sámi dearvvašvuođafálaldagas, lohká sámediggepresideantta Vibeke Larsen. Dál lea son bivdán veahki dearvvašvuođadepartemeanttas.
– Finnmárkku buohcciviessu unnida Sámi Dearvvašvuođa siidda, ja dat lea heajudeapmi sámi dearvvašvuođafálaldagas, lohká sámediggepresideantta Vibeke Larsen. Dál lea son bivdán veahki dearvvašvuođadepartemeanttas.
Mannan vahkkus dohkkehii Finnmárkku buohcciviessu plána Sámi Dearvvašvuođasiidii.
Dan rájes leat sámi fágaolbmot cuiggodan plána, ja oaivvildit Finnmárkku buohcciviesu heajudit sámi dearvvašvuođa fálaldaga.
– Eai buorit sámi dearvvašvuođa
Sámediggepresideanta Vibeke Larsen lea váldán oktavuođa Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanttain ja sávvá oažžut veahki doppe jorgalahttit Finnmárkku buohcciviesu plánaid Sámi Dearvvašvuođasiidii.
Son lohká ahte plánat, mat dál leat, eai buorit sámi dearvvašvuođa.
– Finnmárkku buohcciviessu heajuda sámi dearvvašvuođafálaldaga, ja mu mielas sii eai váldde ovddasvástádusa mii sis lea, lohká Larsen.
– Eai beroštan sámi dearvvašvuođas
Sámediggi lea gulahallan Sámi Doaktáriid Servviin dán ášši birra.
Knut Johnsen Sámi Doaktáriid Searvvis lohká ahte sis leat guokte váldoášši maid vuosttaldit Finnmárkku buohcciviesu plánain.
– Eai áiggo hukset nu stuorrát go leimmet plánen, eai ge áiggo golahit visot 50 miljovnna somatihkkii (fysalaš dikšu) nu go Davvi Dearvvašvuohta lei juolludan. Stuora oassi manná psykiatriijai. Dat mii lea ain vearrát lea ahte vigget gáržžidit doaimma, eai hálit fásta spesialisttaid, muhto ahte galget Hámmárfeasttas ambuleret Kárášjohkii. Nu mo dál lea, de eai oro Finnmárkku buohcciviesus beroštan sámi dearvvašvuođas, lohká Johnsen.
Váikkuha sin geain ii leat eará sadji gosa mannet
Larsen namuha unnideapmin earret eará go gárrenmirkoossodagas leat gáržžideamit.
Lea maid plánas ahte mánáiddoavttir galgá boahtit Kárášjohkii 4-6 háve jagis. Dan moaitá Larsen.
Sámediggepresideanta jáhkká oažžut veahki stáhtaráđis Bernt Høies.
– Sávan son doallá maid ovdal lea lohkan, ahte lea dehálaš ahte sápmelaččain lea dásseárvosaš buorre dearvvašvuođafálaldat. Sávan mii nagodit jorgalahttit Finnmárkku buohcciviesu mearrádusa, mii heajuda sámi dearvvašvuođa, lohká Vibeke Larsen.
Sámediggepresideanta lohká ahte dát váikkuha pasieanttaid geain ii leat eará sadji gosa mannet.
– Ovdamearkka dihte sámi pasieanttat geat galget gárrenmirkodivššu oažžut, jus eai beasa geavahit sámegiela, gosa sii galget mannat? Sis ii leat eará fálaldat. Ii leat nu ahte sáhttá mannat Osloi ja oažžut dásseárvosaš divššu doppe. Lea dušše ovtta sajis Norggas gos lea dat fálaldat, ja dat ferte nannejuvvot, lohká Larsen.
Stivračoahkkin dán mánu loahpas
Loahpalaččat lea Davvi Dearvvašvuohta mii mearrida, dohkkehit go Finnmárkku buohcciviesu plána.
Davvi Dearvvašvuođas lea stivračoahkkin dán mánu loahpas.
– In jáhke loahppaboađus lea vel boahtán. Finnmárkku buohcciviessu lea mearridan našunála buohcciviesuplána vuostá, ja daid áigumušaid vuostá mat Davvi Dearvvašvuođas leat leamaš ovdal, lohká Knut Johnsen.
Su mielas lea maid buoremus departemeanttain gulahallat jus Davvi Dearvvašvuohta ii gomit Finnmárkku buohcciviesu mearrádusa.
Lea departemeanta mii lea dán barggu delegeren Davvi Dearvvašvuhtii, mii fas lea delegeren Finnmárkku buohccivissui.
Vibeke Larsen lea lohkan NRK:i ahte ii soaitte Finnmárkku buohcciviessu rievttes instánsa mii galgá sámi dearvvašvuođa hálddašit.
– Dan oktavuođas lean ovttaoaivilis Vibeke Larseniin. Mis lea našunála psykiátralaš doaibma, ja de ii oro Finnmárkku buohcciviessu mii lea rievttes báiki mii galgá hálddašit min.
Heivehit nu ahte sámi álbmot oažžu dásseárvosaš fálaldaga
Finnmárkku buohcciviesus dieđihit ahte obbalaš investerenrápma lea 50 miljovnna ruvnno, mas 44 miljovnna galget mannat somáhtalaš fálaldagaide.
– Finnmárkku buohcciviessu ovdánahttá fálaldaga sámi álbmogii, ja investeret 50 miljovnna Sámi Dearvvašvuođasiidii. Go hukset Sámi Dearvvašvuođasiidda ja ovdánahttit fálaldagaid, de lea dat Našunála dearvvašvuođa- ja buohcciviesuplána mielde, lohká Finnmárkku buohcciviesu gulahallanhoavda Ivar Greiner.
Son lohká ahte go čohkke somatihka ja psyhkalaš dearvvasvuođasuddjema, de heivehit nu ahte sámi álbmot oažžu dásseárvosaš fálaldaga.
– Sámi álbmot oažžu álggos viidát fálaldaga geriatriijas, oahppan ja hálddašeamis. Dađistaga viiddidit fálaldaga Kárášjogas dain spesialistasurggiin mat gávdnojit go. Muhtun spesialisttain galgá leat fásta bargosadji Kárášjogas, ja muhtumat galget ambuleret Hámmárfeastta buohcciviesus, lohká Greiner.
