-Almmuhus-
-Almmuhus-
OAIVILAT Bargosajit leat vuođđun eallin­návccalaš sámi servodagaide

Bargosajit leat vuođđun eallin­návccalaš sámi servodagaide

-

-

Sámi gielas, kultuvrras ja eallinvuogis lea lagas čatnaseapmi sámi báikkálaš servodagaide, ja árbevirolaš sámi ealáhusaide, nu go boazodollui, guolásteapmái ja meahcásteapmái. Vuođđoealáhusat leat dehálaš giella- ja kulturguoddit ja dain lea áibbas guovddáš sajádat sámi servodagas, muhto dárbu lea jurddašit viidábut. Sámi servodat dárbbaša eanet vejolašvuođaid.

Dakkár máŋggabealat ealáhuseallin, mas leat ollu iešguđetlágan fidnovejolašvuođat, sáhtášii geasuhit sámi nuoraid máhccat ruovttoluotta sámi ruovttugielddaidasaset maŋŋá oahpu gazzama. Danne oaivvilda ráđđehus ahte lágideapmi eanet ealáhusdoaimmaide sámi servodagain, lea hui dehálaš dasa ahte sámi giella ja kultuvra beassá ahtanuššat boahttevuođas.

Dán jagi stuorradiggedieđáhusas sámi giela, kultuvrra ja servodateallima birra leat ráđđehus ja Sámediggi háliidan árvvoštallat vejolašvuođaid ásahit ođđa ealáhusaid sámi guovlluide, nu go mátkeealáhusaid, ođđa teknologiija ja hutkás ealáhusaid.

Ráđđehusa bargu ásahan dihtii dakkár vearrovuogádaga mii lea heivehuvvon smávva ja gaskageardán fitnodagaide, hálddahuslaš geavada ja byrokráhtalaš njuolggadusaid álkkásmahttima ja áŋgiruššama digitaliseremiin, lea dehálaš maiddái sámi guovlluid ealáhusdoaimmaheddjiide. Luondduriggodagaid geavaheapmi lea dehálaš vuođđu doaimmaide, innovašuvdnii ja ahtanuššamii ollu ealáhusain.

Ráđđehus háliida ahte dat luondduriggodagat galget ásahit bargosajiid ja váikkuhit ovdáneapmái dain báikkálaš servodagain gos resurssat leat.

Ráđđehus háliida ahte dat luondduriggodagat galget ásahit bargosajiid ja váikkuhit ovdáneapmái dain báikkálaš servodagain gos resurssat leat.


Ođđa ealáhusat ja ođđa sohkabuolvvat sáhttet eahpidit boahttevaš areálageavaheami miehtá Norgga. Dakkár áššiin lea dehálaš ahte mis leat buorit proseassat ovdalgo mii dahkat mearrádusaid. Eaktun lea ahte sii geat ásset dain guovlluin maidda ja geaidda mearrádusat gusket, galget čohkkát suittehiiguin.

Birasseasti ja guoddevaš báktedoaimmat ja minerálaroggan sáhttet leat mielde nannemin ealáhusvuođu maiddái sámi servodagain. Seammás dain sáhttet leat váikkuhusat boazodollui ja sámi kultuvrra vuhtii váldimii. Nussir ASA ruvkedoaimma ásaheapmi Fálesnuorrái čájeha dan váttes válljema ja daid riidduid maid dakkár ásaheamit sáhttet dagahit. Ii ge dán áššis lean vejolaš juksat ovttamielalašvuođa ráđđehusa ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvnnaid bokte. Fitnodat meroštallá ahte Nussira doaibma attášii 150–200 báikkálaš bargosaji.

Nussir ASA ruvkedoaimma ásaheapmi Fálesnuorrái čájeha dan váttes válljema ja daid riidduid maid dakkár ásaheamit sáhttet dagahit.


Mis leat ollu doaibmabijut ja váikkuhangaskaoamit mat dorjot sámi guovlluid ealáhusdoaimmaheddjiid. Innovašuvdna Norga juolluda mearkkašahtti ollu ruđaid nu go loanaid, doarjagiid ja dáhkádusaid iešguđet ealáhusáigumušaide sámi guovlluin. Ealáhusgárddit, nu go Sápmi ealáhusgárdi, veahkehit eaŋkilfitnodagaid ovddidanbarggus ja jođihit dakkár ovddidanprošeavttaid mat bohtet ávkin ollu fitnodagaide. Sámediggi hálddaša doarjjaortnegiid iešguđet ealáhusáigumušaide ja lea álggahan máŋga fitnodatovddidanprográmma maid ulbmil lea ealáhusdoaimmaheddjiid gaskasaš fierpmádatásaheapmi ja máhttojuogadeapmi.

Mun lean ilus dan gierdameahttunvuođa geažil maid deaivvan ollu sámi servodagain. Dás duohko mii fertet veahkehit fitnodathutkiid čađahit iežaset jurdagiid ja addit sidjiide dakkár reaidduid maiguin fitnodagat šaddet eanet gánnáhahttit ja gilvonávccalaččat. Nu mii ásahit maiddái eallinnávccalaš sámi báikkálaš servodagaid.

-Almmuhus-