Ballá árbevirolaš boazodoalu jávkat

Cohkolaga orohaga ovdaolmmoš ja Ráisduoddara boazodoalli Johan Aslak Logje lea mátkkoštan Romssa gávpogii muitalit iežas beaivválaš hástalusaid birra. Son čalmmustahttá sisabahkkemiid maidda badjeolbmot geavahit olu áiggi, návccaid ja ruđaid.

Norgga Árktalaš Universitehtas lágiduvvo «Consultations, Indigenous Peoples and Business» konferánsa gos digaštallet gažaldagaid mat leat čadnon eiseválddiid, álgoálbmogiid ja industriija gaskavuođaide ráđđádallan- ja šiehtadallanproseassain.

Masá advokáhta

Su orohat lea vásihan olu iešguđetlágan sisabahkkemiid. Sii leat earret eará vuosttaldan elfápmorusttegiid-, bieggamillo-, biilageaidno- ja bartahuksemiid. Ii das galle, sii leat maiddái cakkaheamen turistaealáhusaid ásaheami álbmotmeahccái.

– Mun geavahan hirbmat olu áiggi ja návccaid dasa, šattan olu eará beaivválaš bargguid bidjat eret. Mii bargat váttis áššiiguin, nu ahte šattan lohkat olu paragráfaid ja njuolggadusaid. Go guhká bargá dáiguin áššiiguin, de lea masá oahppan advokáhtta geas dušše váilu eksámen, čilge Logje.

Láhkarievdadusat goaridit

Eai leat dušše sisabahkkemat mat áitet boazodoalu. Johan Aslak Logje muitala konferánssas ahte su bearraša eallinláibi lea boazodoallu, muhto eiseválddit eai láže dili nu ahte buohkat birgeše ealáhusas. Boazodoalloláhka ja dálá siidaoasseortnet áitá ealáhusa.

– Mun balan ahte jus bearehaga rievdadit lágaid ja njuolggadusaid, de eat beasa šat boazodoalus bargat árbevirolaččat. Jus stáda bearehaga seaguha boazodollui ja unnida boazosámi álbmoga, de geahnohuvvet maiddái barggus sisabahkkemiid vuostá, lohká Logje.

Bivdá Sámedikkis veahki

Ráisduoddara ovddit buolva šiehtadalai stáhtain álbmotmeahci ásaheami, ja dalle lohpidedje eiseválddit ahte álbmotmeahcci galgá dušše buorrin boazodollui.

Ođđa buolvva politihkkárat leat duššin dahkan lohpádusa go áiggošedje láhčit saji turistaealáhussii. Dát goarida boazoealáhusa guovllus.

– Mii eat beasa sisabahkkemiin eret, muhto mun sávan Sámediggi čuovvu mielde ja barggašii dan guvlui ahte lágat eai rievdda. Láhkarievdadusat sáhttet goddit árbevirolaš boazodoalu.

Hehttejit ealáhusovdáneami

Sámediggeráđđi Silje Karine Muotka lea guhká bargan ealáhuspolitihkain, gii ovdal juovllaid válddii badjelasas boazodoalloáššiid.

– Mun in leat ovdal oaidnán ahte bidjet johtui proseassaid mat ráddjejit ja unnidit muhtin ealáhusaid nu go boazodoaluin dál dahket. Mun ipmirdan bures ahte boazodoallit vuorjašuvvet. Mu váibmui čuohcá oaidnit man váilevaš boazodolliid riektesihkarvuohta lea. Sii barget beaivválaččat suddjen dihtii iežaset eallinláibbi. Lea oba duođalaš dilli go šaddet doarrut juohke beaivvi, ja dán fertejit eiseválddit vuhtii váldit, lohká son.

Kultuvra seamma dehálaš go dienas

Stuoradiggi lea bargamin ođđa boazodoallodieđáhusain. Sámediggi lea diehttelasat ráđđádallamin.

– Mun in sáhte dadjat vel nu olu ráđđádallamiid birra, muhto dovddan ahte mis lea guovtteoaivilvuohta.

Sámediggeráđđi Silje Karine Muotka lohká danin erenomáš dehálažžan bidjat searaid dása.

– Stáhta stivre boazodoalu garrasit, ja dat lea stuora hástalus. Guovddáš eiseválddit bidjet olu searaid ekologalaš ja ekonomalaš ceavzilvuhtii, sin niehku orru rievdadit boazodoalu nu ahte šattašii dego šibitdoallun. Jus dáinna lihkostuvvet, de lea dat hui duođalaš sámi kultuvrra ektui. Sámedikki bealis fertet bidjat maiddái deattu boazodoalu kultuvrralaš ceavzilvuhtii mii sisdoallá suddjet bearašstruktuvrra, giellaovdáneami, rekrutterema, árbevirolaš máhtu, nissonolbmuid ja vuorasolbmuid rolla ealáhusas, lohká son.

Eanadoalloministtar čuovvu dievasčoahkkima

Boahtte vahkkus lea Sámedikki dievasčoahkkin.

Doppe ovdanbuktá Muotka Sámediggeráđi evttohusa boazodoallodieđáhussii.

­– Lean hui gealdagasas ja vuorddán áŋgiris digaštallama Sámedikkis. Norgga eanandoalloministtar čuovvu dievasčoahkkima ja sávan ahte mii digaštallamiid ja ságastallamiid bokte lasihit ministara ipmárdusa boazodoalloealáhusas, loahpaha sámediggeráđđi Silje Karine Muotka.