-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT Bådåddjo gávpotstivra dohkkehii šiehtadusa

Bådåddjo gávpotstivra dohkkehii šiehtadusa

-

-

Ikte mearridii Bådåddjo gávpotstivra vuolláičállit ovttasbargošiehtadusa Sámedikkiin.

Dušše ovddádusbellodaga golbma jiena gávpotstivrras ledje dohkkeheami vuostá go jienastedje galget go čállit vuollái sámedikki ovttasbargošiehtadusa. Dat šiehtadus geatnegahttá suohkana ovttasbargat ja gáhttet sámegiela ja kultuvrra.

Árvvus sáhka

Sámediggeráđđi Ann-Mari Thomassen lohká dán čájehit ahte sámi kultuvra ja giella adno árvvus.

 – Deháleamos dáinna šiehtadusain lea ahte mis lea formálalaš soabadus min gaskka, ja ahte suohkan áigu loktet sámi historjjá, giela ja kultuvrra árvvu. Dát maid mearkkaša ahte mii galgat jagis jahkái ságastallat šiehtadusa sisdoalu. Mun lean hui ávus go Nordlándda stuorimus suohkanis, gos lea sihke julev, oarjel ja nuortasámit, áigu eanetlohku gávpotstivrras bargat dainna viidáseappot, dadjá Thomassen.

 

Mánáide sámegiella

Su mielas lea buorre go leat olu čuoggát movt buoridit sámi fálaldagaid.

 – Mii leat ovttaoaivilis ahte galgá leat sámi mánáidgárdefálaldat, ja ahte sámegielaoahpahus lágiduvvo buoremus lági mielde. Lean maid hui ilus go Stormen kulturviesus galgá leat soameslágán sámi arena ja gos sámi girjji, erenoamážit julevsámi oahpponeavvut galget leat oidnosis ja ahte šaddá arena gos lágidit čoahkkimiid sámi áššiid birra, dadjá Thomassen.

 

Bihtánsápmái Bådåddjo

Bådåddjo sámegiel namma lea maid juoga maid dál galget geahčadit viidáseappot. Dálá namma lea julevsámegillii.

 – Mii leat ožžon maid jearaldagaid dál geahčadit vehá bihtánsámi nama maid, ja dan mii áigut ságastallat maid boahtte áiggis. Mii leat ovttaoaivilis ahte sámi kultuvra galgá leat eanet oidnosis, ja dat mearkkaša ahte šiltet vel eambbo sámegillii, ja bihtánsámi musea lea maid ožžon saji dán šiehtadusas, muitala son.

 

Eai ádjánan

Dán rádjai lea Sámedikkis šiehtadus juo Romssa gávpogiin, ja leat bargame vel Osloin ja Álttáin.

Bådåddjo šiehtadusain eai leat ádjánan.

 – Dat manai hui háhppilit. Sátnejođiheaddji dat árvalii ja bovdii mannan čavčča čoahkkimii. Dalle lei sis mielde árvalus, man ledje hábmen Romssa šiehtadusa vuođul. Nu ahte ii leat ádjánan go jagi cegget minguin dan šiehtadusa.

 

Fárrejit sápmelaččat

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lea duhtavaš go eanet gávpogat dál čállet dákkár geatnegahtti šiehtadusaid.

– Mii oaidnit ahte sihke davvin ja lullin sávvet gávpogat dákkár šiehtadusa, ja dat lea diehttelasat hui illudahtti. Dat leat mearka dasa ahte sámi álbmot adno árvvus eanet guovlluin Norggas. Lea maid dehálaš ahte dohkkehit ahte sápmelaččat fárredit, ja sii dárbbašit oanehaš dahje guhkit áiggi dáid suohkaniid fálaldagaid, dadjá Keskitalo.

Eat lihkostuvvan oažžut Bådåddjo sátnejođiheaddji ságaide. 

- Advertisement -
-Almmuhus-