-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT Ávžžuhit váldit vuostá báhtareddjiid

Ávžžuhit váldit vuostá báhtareddjiid

-

-

Kárášjohkalaččain, geat háliidit veahkehit Syria báhta­reddjiid, lea miellačájeheapmi lávvardaga Kárášjoga márkanis gos ávžžuhit Kárášjoga gieldda rievdadit mearrádusa ja sávvat báhtareddjiide bures boahtin gildii.

Kárášjohkalaš Inger Tjikkom, gii lea mielde «Akšuvdnajoavkkus váldit vuostá syrialaš báhtareddjiid Kárášjohkii» muitala son lea čuvvon mielde medias mii dáhpáhuvvá Syrias ja mo olbmot báhtarit riikkas gávdnan dihtii dorvvu gos nu máilmmis.

– Munnje lea váibmui nu garrasit čuohcan oaidnit olbmuid geat leat báhtaran ruovttuineaset soađi geažil. Dáid olbmoriebuid gohčodit lihkkoháhpohallin. Medias oaidnit mo olbmot heavvanit go geahččalit heakkaheađis beassat eret dorvvohis dilis. Media čájeha mo Eurohpá rájá alde bissehuvvojit ja ožžot dieđu ahte eat hálit veahkehit sin. Dasa mii eat mieđa. In ge leat ovttaoaivilis Kárášjoga gielddain ahte mii eat galgga veahkehit báhtareddjiid, lohká Inger Tjikkom.

Su mielas lea Kárášjogas sadji fállat báhtareddjiide orrunsaji ja lohká olbmuin lea váibmoláđisvuohta. Muittuha kárášjohkalaččat leat dan ovdal dahkan ja manai bures.

 

Čájehit váibmoláđisvuođa

Kárášjoga sátnejođiheaddji, Anne-Toril Eriksen Balto, Guovddášbellodagas, muitala bođii jearaldat eiseválddiin lea go Kárášjogas vejolašvuohta váldit vuostá báhtareddjiid.

– Dán áššis eat lean eanetlogus. Lei Bargiidbellodat, Kárášjogalista, Gurut, Árja ja Olgešbellodat mat mearridedje dan, guorahallama haga lea go Kárášjogas kapasitehta. Mun lean dovddastan miessemánu sártniin ahte in leat ovttaoaivilis gielddastivrrain dás. 70 jagi dássái leimmet ieža báhtareaddjit ja fertet dan muitit. Ruoŧŧa ii jearran lei go sadji go norgalaččat dárbbašedje veahki. Lea buorre go olbmot reagerejit ja čájehit váibmoláđisvuođa ja čáhkkejit saji olbmuide heađis, čilge Kárášjoga sátnejođiheaddji, Anne-Toril Eriksen Balto ja lasiha:

– Mii eat leat oaidnán vearrát dili olbmuin nuppi máilmmisoađi rájes.

 


LEA DÁHTTU: Kárášjoga sátnejođiheaddji, Anne-Toril Eriksen Balto, lohká sátnejođiheaddjin ferte son doahttalit Kárášjoga gieldda mearrádusa, vaikko ii leat ovttaoaivilis.
Govva: Astrid Helander

 

Ávki guktuid beliide

Akšuvnnajoavkku Randi Romsdal Balto váillaha ságastallama makkár buriid buktet báhtareaddjit gildii.

– Eai leat dušše heajos bealit. Mii dárbbašat eambbo olbmuid, mis lea dárbu lassi liegga gieđaide gildii dearvvašvuođasuorgái. Obbalohkái eai leat nu galle olbmo geat háliidit deike galbma guvlui doaresbeallái. Navddán syrialaččat buvttašedje olu buriid, sii han leat hárjánan máŋggakultuvrralaš servodahkii, hállet olu gielaid, lohká Randi Romsdal Balto, iige eahpit veahášge kárášjohkalaččaid veahkkáivuođa.

Pål Hivand lea maid mielde akšuvnnajoavkkus mii odne lágida miellačájáhusa Kárášjoga gielddastivrra mearrádussii. Son lohká dás lea sáhka logi – guoktelogi olbmos, guokte – golbma bearraša veahkehit.

– Dehálaš muitit dás lea ahte Kárášjohka čevllohallá Mama Kárášjogain ja báhtareddjiid vuostáiváldimiin. Eanaš finnmárkulaččat ledje báhtareaddjit nuppi máilmmisoađi áiggi. Syrialaččat, geat bohtet deike, leat alla oahppan olbmot, kulturnašuvdna. Sis lea máŋggakultuvrralaš gelbbolašvuohta man mii dárbbašat. Lea ávki guktuid beliide váldit sin vuostá, deattuha Pål Hivand.

 

Ávžžuhit gieldda rievdadit mearrádusa

«Akšuvdnajoavku váldit vuostá syrialaš báhtareddjiid Kárášjohkii» čalmmustahttá dan oaivila Coop márkanšiljus odne, lávvardaga, čakčamánu viđát beaivvi tiibmu 12:00. Joavku lohká sii dorjot ollislaččat Amnesty International kampánjja «Bures boahtin, Syria» mii bargá dan nammii ahte buot gielddat Norggas galget veahkehit addit orrunsajiid syrialaš báhtareddjiide.

– Kárášjoga gielda lea mearridan ahte gielda ii váldde vuostá báhtareddjiid. Dasa eat leat mii ovttaoaivilis. Mis lea doarvái orrunsajit. Miellačájeheami oktavuođas juohká joavku diehtojuohkinčállosiid Syria-roasu birra ja ávžžuhit gieldda rievdadit mearrádusa ja čáhkkehit olbmuide heađis saji. Joavku ávžžuha buohkaid geat háliidit veahkehit olbmuid heađis, boahtit márkanšilljui.

– Mii gáibidat Kárášjoga álbmotválljejuvvon politihkkáriid rievdadit mearrádusa ja veahkehit báhtareddjiid. Ávžžuhat bellodagaid geat eai hálit veahkehit, rievdadit iežaset prográmma vai mii sáhttit jienastit váibmoláđis olbmuid gielddastivrii. Sávvat ahte politihkkáriin lea dan mađe luohttámuš kárášjohkalaččaide ahte dáhttot veahkehit olbmuid heađis, lohká «Akšuvdnajoavku váldit vuostá syrialaš báhtareddjiid Kárášjohkii».

 

Rahpasat

Kárášjoga Kárášjoht’ listtu sátnejođiheaddjeevttohas Sissel Gaup muitala sin diibmá jienastan vuostá báhtareddjiid váldimis vuostá gildii.

– Min bellodat lea gárvvis váldit vuostá, go mii galgat nagodit veahkehit olbmuid geat leat heahtedilis, dadjá son.

Gaup ii loga sin bellodaga leat prinsihpalaččat báhtareddjiid vuostá, muhto go jienastedje vuostá, de lei gielda ROBEK vuolde.

– Mis ii lean dalle infrastruktuvra sajis, iige leat vel dálge sajis. Mis eai gávdno orrunsajit ja gielddas eai leat eará go guohcagan visttit, dadjá son.

Gaup imaštallá gal mo gielda galgá veahkehit báhtareddjiid, go eai leat vuos láhčán iežaset álbmogii dohkálaš dili.

 

Válddášedje

Kárášjoga Gurutbellodat maid jienastii vuostá diibmá, muhto sátnejođiheaddjeevttohas Nils Nilsen Gaup ii loga sága hilgumis.

 – Sáhka lea gosa mii galgat daid olbmuid bidjat. Go livčče mis visttit, de áinnas livččiimet váldán ja dan dihtet buohkat, dadjá son.

Gaup lohká goittot garrasit čuohcat ođđasiid, main čájehit smávva mánáid, geat leat duššan báhtareamis.

(Ášši lea almmuhuvvon báberaviissas lávvordaga 5.09.15)

-Almmuhus-