Anders Nils Klemetsen Eira gávnnai guokte jápmán čearpmaha ja ovtta lápmahuvvan čearpmaha gárddi siste. Boazoeaiggát balaha beatnagiid oaguhan čearpmahiid jámas.
Anders Nils Klemetsen Eira gávnnai guokte jápmán čearpmaha ja ovtta lápmahuvvan čearpmaha gárddi siste. Boazoeaiggát balaha beatnagiid oaguhan čearpmahiid jámas.
Boazodoalli Anders Nils Klemetsen Eira ávžžuha beanaeaiggádiid veaddit beatnagiiddiset.
Mánnodaga son gávnnai guokte jápmán čearpmaha áiddi siste gos son biebmá bohccuid.
Háldenjárggas, lagabui miilla olggobealde Kárášjoga gili leat sus gilvohearggit, njiŋŋelasat ja čearpmahat áiddi siste.
– Čearpmahat ledje ruohtahuvvon gárddi siste, áiddi njeaiga ruohttan ja jápmán. Okta čearpmat lei lápmahuvvan, jus dat ii falo, šattan goddit dan. Lean bidjan olu áiggi daidda čearpmahiidda, máŋga vahkku biebman ja falludan márkanis, ja juste ovdal go livčče gergosat luoitit ellui, de dáhpáhuvvá ná. Dat lea bahča, lohká Eira.
– Lihkus eai lean gilvovuojánat
Son ii leat oaidnán beatnaga, muhto vuhtii bures, go lei vahca boahtán. Son lea maid gullan ahte leat oidnon luovosbeatnagat lahkosis.
Go son bođii báikái, ii lean šat beana doppe.
– Dasa geasa lea vahát, lea dieđusge váivi. Muhtumat soitet smiehttat su beana ii beroš bohccuin, muhto dan gal in jáhke. Sáhttet buot beatnagat beroštit bohccos ja dahkat vahága, lohká Eira.
– Mu ávžžuhus beanaeaiggádiidda lea veaddit beatnaga, de eai dáhpáhuva dákkár áššit. Leat hui váivves dáhpáhusat. Čearpmat lea vel čearpmat, muhto mis leat gilvovuojánat dan njárggas, ja lea lihkku go eai lean dieid gárddiid luhtte go lea dáhpáhuvvan. Livččii sáhttán vel stuorát vahát, go daidda biddjo vel eambbo áigi go čearpmahiidda, lohká Eira.
Liigebargu
Anders Nils Klemetsen Eira lohká sutnje gártá dál liigebargu, go šaddá guođohit luovosbeatnagiid, vai eai boađe gárddi sisa.
Son lea maid Facebookas ávžžuhan olbmuid veaddit beatnagiid.
– In čujut makkár ge lágaide, muhto ávžžuhan beanaeaiggádiid doallat beatnagiid gitta. Mun šattan várjalit iežan bohccuid, jus dan muttos guhkás manná.
Son áigu dieđihit ášši politiijaide.
– Sáhttet gulahallat
Cuoŋománu 1. beaivvi rájes lea veaddingeatnegasvuohta miehtá riikka. Dat bistá borgemánu 20. beaivái.
Kárášjoga leansmánni Kjell Magne Grønnli lohká ahte lea dehálaš beanaeaiggádiid doallat dan.
– Jus beanaeaiggát gávnnahallá luoitán beatnaga, de sáhttá sáhkkohallat, lohká leansmánni.
– Boazoeaiggát sáhttá báhčit beatnaga jus lea dárbu dasa. Muhto boazoeaiggát sáhttá maid váldit oktavuođa beanaeaiggádiin ja sáhttiba gávnnahit movt čoavdit ášši. Jus dat gulahallan ii čoavdde maide, de sáhttá váidit politiijaide. De álget politiijat iskat ášši, lohká Grønnli.
Son lohká maid ahte jus boazoeaiggát ii dieđe gean lea beana, dalle ii leat nu olu maid sáhttet bargat áššiin.
