– Ávvir oažžu roahkka ávvudit

Ávvira stivrrajođiheaddji Arne Reginiussen lohká iskkadeamit čájehit ahte lohkkit leat hui duhtavaččat aviissain. Dál galget hutkat guđe guvlui ain lávkut viidáseappot.

– Ávvir lea leamaš hui dehálaš sámi giella- ja kulturguoddi, go lea áidna beaivválaš sámi aviisa. Nu lea maid dehálaš doaibma sámegiela čállingiela gáhttemis, dadjá stivrajođiheaddji. 

Álggaheamen strategiija barggu

Stivra álggaha fargga stuora strategiijabarggu mii galgá čájehit makkár beliid Ávvir galggašii nannet ovddosguvlui.

Olggobeale olbmot galget defineret makkár doaibma ja rolla galgá Ávviris ain boahtte­áiggis. Son ii áiggo gal ovddalgihtii dadjat mii šaddá boađusin dan barggus.

– Lea goit dehálaš bargu maid bargit barget juohke beaivvi, ja nu šaddá ain. Ja lea buorre ágga ávvudit go Ávvir lea logi jagi doaibman. Mii leat digitálalaččat ovdánan olu. Mii leat buori neahtas, ja galgat ain ovdánit. 

Son lohká lohkkiidiskka­deami čájehit ahte lohkkit leat duhtavaččat aviissain. 

– Ávvir lea čeahpes ođas­gaskkus­teaddjit sámiide, ja mii leat ilus go lohkkit liikojit min buktagii. Dál galgat ain ovddidit aviissa, dadjá Reginiussen. 

– Dárbbašit aviissa mii vuoruha giela 

– Lea hui buorre go mis lea logejahkásaš, ja rievtti mielde vel guhkit aviisahistorjá go dat. Mii dárbbašit máŋggabealat sámi mediavalljivuođa, ja dan oktavuođas lea Ávvir eare­noamáš dehálaš. Mii dárbbašit mediaid mat sáhttet vuoruhit dušše sámegiela, dadjá Mona Solbakk. 

Nuoraid geasuhit

Jus Ávvirii galggašii rávvet juoidá, de son maid rávve čuovvut dárkilit digitála ovdá­neami mediafálaldagain.

– Lea maid dehálaš ahte Ávvir nagoda olahit ođđa joavkkuid, nu go nuorat buolvva. Jus nuorat eai beroš mediafálaldagas, de šaddá dat áittan gillii ja kultuvrii. Mii fertet oppa áigge nákcet beaktileappot joksat gehččiid ja vásiheddjiid. Dálá nuorat máhttet máŋga giela ja válljeit áinnas majoritehtagiela. Hásta­lus lea sin geasuhit sámegielat fálaldahkii. Das eat sáhte goasse­ge vuollánit, dadjá Solbakk. 

Sávvá ovttasbarggu

Son sávvá lihku Ávvirii ja dadjá sii fertejit olu eanet ovttasbargat vai nagodit fárrolaga joksat sápmelaččaid. 

– Fertet doalahit valljodaga vai ii šatta okta jietna, muhto seammás olahit mihtuid fárrolaga, dadjá son. 

– Ávvir nanne giela 

– Vuosttažettiin háliidan sávvat eaiggádiidda, bargiide ja lohkkiide lihkusávaldagaid áidna sámegiel aviissain ja logiin jagiin. Munnje lea hui mávssolaš go beasan ođđasiid ja eará áššiid lohkat sámegillii. Dovddan dan dego muhtinlágán skuvladiibmun juohke háve, go dat nanne giela ja  sátneriggodaga. Gielalaččat ja giellapolitihkalaččat lea maid hirbmat dehálaš mis lea sámegiel aviisa, dadjá sámedigge­presideanta.  

Nanne demokratiija

Son dadjá ahte Ávvir lea dehálaš maiddái demokratiija ja servvodat­ságastallama oktavuođas.

– Lea oalle hástalus sihke praktihkalaččat ja hálddahus­laččat go leat riikkarájit ja maiddái giellarájit Sámis. Danne lea hui dehálaš geahččalit suddjet daid arenaid ja ságastallanforaid mat leat. Anán divrrasin dan barggu mii lea dahkkon dán rádjai. 

Ii čága čihkosii

Son lea dieđusge okta sis gean Ávvir jearahallá dávjjimusat. Ii álo leat dat gal nu somá, mieđiha Keskitalo ja bohkosa: 

– Nu han politihkkáriid ja mediaid gaskavuohta lea. Muhto ii ábut čiegadit maidege, ii ge čiehká­dit. Sámi servodat lea nu unni, dadjala son. 

Boahtteáiggis šaddá jáhkkimis digi­tála fálaldat deháleamos. Maiddái Aili lohká dál áššiid eanas telefovnnas, neahttaduolbbás dahje dihtoris. 

– Nu lea dilli dál oallugiin, ja mun lean hui ilus go Ávvir lea ovdánan das ja ain ovdána.  

– Dehálaš sámi demokratiijai

– Mun ferten rámidit Ávvira go lea hui čielga sámi jietna mii lea hui dehálaš sámi servodahkii, ja maiddái sámi demokratiijai. Mu mielas lehpet čeahpit buktit ovdan dehálaš áššiid das mii guoská ealáhusaide, kultuvrii ja eará áššiide sihke árgabeaidilis ja maiddái stuora dáhpáhusain.

Giella mávssolaš

Wulffa iežas aviisa Ságat lea dárogielat sámi aviisa.

Su mielas lea erenoamáš buorre go Ávvir lea čađa sámegielat. 

– Leamaš miellagiddevaš lohkamuš jagiid čađa, ja Ávvir lea buorránan jagis jahkái. Dan gal lean oaidnán čielgasit go lean bargan mediasuorggis 1975 rájes. Lea somá ja buorre dovdu go lehpet nagodan doalahit nu bures sámi aviissa. 

E-aviissa goziha idjii

Sus lea maid sávaldat dahje ráva Ávvirii. 

–  Áidna maid váillahan lea beassat lohkat nuppi beaivvi e-aviissa ovdal gaskaija. Dál orru menddo guhká vuordit, dadjá son ja sávvá lihku aviiisii 10-jagi ávvudemiin.

– Sávan lihku ain boahttevaš čuohtejagi!

– Ain olu buoridanmunni

Guovdageainnu lagasrádio váldo­doaimmaheaddji Nils Martin Kristensena mielas lea hirbmat buorre go Ávvir lea ceavzán garra mediamáilmmis.

– Lea garra dilli mediaide, ja šaddá vearrát ja vearrát. De lea hui buorre ahte Ávvir lea bisson julggiid alde. Aviisa lea maid olu ovdánan moatti jagis. Muhto livčče stuora vejolaš­vuođat vel eambbo buorránit. Jurddašan ovdamearkka dihte neahttasiidduid ja dan man olámuttos fálaldat lea. 

Gielas buoridanmunni

Kristensen hupmá ieš eanas dárogiela, muhto lohká lohkat hui bures sámegiela.

Giela berrešii su mielas Ávvir buori­dit. 

– Sámi mediain lea giella álo váttisvuohtan, eai journalisttat dain mediain hálddaš doarvái bures sámegiela, ja dat han šaddá hui dehálaš boahtteáiggis, dadjá Kristensen ja lasiha dasa son ii leat dál cuiggodeame, muhto neavvume. 

Rávve leat tabloida

Maiddái áššiid fokusis ja ovdanbuktimis lea olu buori­danmunni su mielas. 

– Sáhtášii čállit álkibut, vaikko eambbo tabloida. In oaivvil garrasit sániid, muhto álkit giela ja buoret sátne­ortnega. Ollu vuoras olbmot eai ipmir visot go čállo nu váddásit, ja norvagisma lea vearrámus maid dieđán, dadjá GLR váldodoaimmaheaddji. 

– Sávan Ávvirii hui olu lihku, maiddái boahttevaš logi jagis, ja sávan aviisa šaddá vel buoret go lea dál. 

– Lokte sámi servvodaga árvvu

​Guovdageainnu sátne­—jođi­headdji Johan Vasara mielas lea mávssolaš go Ávvir čállá dušše sáme­gillii.

Ávviris leat ain váldodoaimma­husat doppe gos ovddeš Áššu ja Min Áigi ledje, namalassii Guovdageainnus ja Kárášjogas.  Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara lohká Ávvira logi jagi ávvudeami leat stuora beaivin.

– Lea hui mávssolaš go mis leat báikkálaš mediat mat buktet digaštallama, go dat ii leat diehtta­las buot servvodagain. Dás lea earenoamáš ahte dat dahkko sáme­gillii ja dušše sámegillii. Lea iešalddis dakkár ealli kultuvrra dovdomearka ahte gávdno media mii geavaha dušše sámegiela. Ja dieđusge midjiide Guovda­geain­nus leat sis mávssolaš bargosajit. 

Deaivá suorggi

Vasara lohká alddis leamaš buriid vásáhusaid Ávvira áššiid okta­vuođas. 

– Ávvir fuomáša dávjá áššiid sihke sámi ealáhusaid birra ja árgabeaiáššiid maid de eará báikkálaš mediat čuovvulit. Dat muitala ahte Ávvir deaivá suorggi ja dahká buori barggu. 

Sávvá viidát Ávvira

Boahtteáigái son sávvá ahte Ávvir govččašii maiddái Ruoŧa ja Suoma beale davvisámeguovlluid.

Su mielas julošii maid guhkit perspektiiva lullelii ja nuortalii.

– Dies leat stuora vejolašvuođat, muhto dieđusge eaktuda nanu doarjaga ja dieđusge journa­listtaid mat searvvaše, dadjá Vasara.