-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT Áššáskuhtton doarruma ovddas

Áššáskuhtton doarruma ovddas

-

-

Dievdu, guhte cuoŋománu gaskamutto diibmá galgá leat doaruhan máŋgasa Maras pubas Guovdageainnus, lea dál áššáskuhtton dán ovddas. Diggi álgá guovvamánu 10. beaivvi.

Ávvir čálii ášši birra vuosttaš geardde cuoŋománus diibmá. Dievdu, guhte dál lea áššáskuhtton doarruma ovddas, galgá dalle leat cápmán guoktása Maras pubas Guovdageainnus, nubbi dáin lei vuolleahkásaš.

Ášši dagahii digaštallama danne go dan vahkkoloahpa go doarrun dáhpáhuvai, ii lean Guovdageainnus politiija barggus. Nu šadde Álttás vuoddját politiijat Guovdageidnui, geat ádjánedje beannot diimmu joavdat báikái. Guovdageainnus ledje olusat suorganan dáinna go politiijat ná guhká sáhtte ádjánit boahtit veahkkin dákkár duođalaš dáhpáhusas, seammás go aste loddejeddjiid fáktet jámma.

 

Goalmmálot-jahkásaš dievdu lea áššáskuhtton go galgá leat doaruhan guoktása seamma ija Maras pubas. Son lea áššáskuhtton ráŋggáštuslága 229 ja 350 paragráfaid mielde. Ráŋggáštuslága 229. paragráfa vuosttaš ráŋggáštusmolssaeavttu mielde áššáskuhtto go lea erenoamáš bávččagahtti vuogi mielde, váralaš reaidduiguin dahje eará erenoamáš čavgejeaddji vugiin roasmmehuhttán nuppi.

 

Galgá leat čeabetbáttiin huškkastan

Doarrumat álge badjelaš guovttis ihkku, go dievdu galgá leat časkán bohttaliin muhtin eará dievddu oaivái. Dasto galgá leat ravgen dievddus eret gollečeabetbátti mainna časkkii albmá ámadadjui. Gillájeaddjis galgá de leat šaddan sentte guhkkosaš hávvi man šattai goaruhit doaktára luhtte.

Moivi dattetge ii galgga nohkan diesa, go dakka maŋŋil galgá áššáskuhtton almmái dohppen muhtin vuolleahkásaš albmá čeabehii buvihan ládje, ovdal go časkkii gándda ámadadjui. Dan maŋŋil huškkui olggobealde puba máŋgii.

– Dán dihte vuolleahkásaš gánddas bohtanii njunni, čalbmi, baksamat ja maid massii ovtta báni, čállet áššáskuhtti eiseválddit áššáskuhttimis.

Dát dáhpáhusat leat vuođđun dasa go goalmmátlot-jahkásaš almmái lea áššáskuhtton 229. paragráfa mielde.

 

Balddihan earáid

350. paragráfa nuppi lađđasa mielde áššáskuhttojit olbmot geat leat gárrenoaivvis unohasat láhtten earáid vuostá dahje leamaš váralažžan earáide. Dán mielde leage goalmmátlot-jahkásaš áššáskuhtton. Vuođđun dasa leat go gárrenoaivvis galgá leat dorron dien ija. Dasa lassin galgá leat cuvkon glásaid báradiskka alde, hoigadan stuolu muhtin guossi njeaiga, ja dagahan nu ahte muhtin eará guossi ges oaččui glássamoaluid ámadadjui nu ahte vardigođii.

– Almmái láhttii dáinna lágiin ahte eará guossit ballájedje ja ledje váralaš dilis, čállet áššáskuhttieiseválddit áššáskuhttimis.

 

Ii dovdda iežas áššálažžan

Áššáskuhtton albmá advokáhtta Trond Biti ii hálit nu olu kommenteret, muhto muitala ahte almmái ii dovdda iežas áššálažžan áššis.

– Son mieđiha iežas leamaš Maras pubas dalle go diet galgá dáhpáhuvvan, muhto sus lea eará čilgehus dan ektui ahte gii álggahii stuimmi mii dalle čuožžilii. Son ii oaivvil iežas álggahan dán. Nu mo mun ádden, de son fallehuvvui ieš dalle, ja šattai ieš maid fitnat doaktára luhtte divššus maŋŋil dáhpáhusa, lohká Biti.

 

Ii kommentere

Politiijaadvokáhta Ernst Pettersen geas lea ovddasvástádus dán áššis áššáskuhttieisseválddiid bealis, ii dáhto kommenteret áššái:

– Ášši galgá meannuduvvot dikkis, ja mun in hálit kommenteret dása maidege, lohká son.

 

Sis-Finnmárkku diggegoddi meannuda ášši guovvamánu 10. beaivvi dán jagi.

- Advertisement -
-Almmuhus-