-Almmuhus-
-Almmuhus-
MAGASIIDNA Árvala DNA geavahit sápmelašmeroštallamis

Árvala DNA geavahit sápmelašmeroštallamis

-

-

Son fuomášii DNA-iskosiid bokte ahte lea sápmelaš. Dál ávžžuha nu gávnnahit gii lea sápmelaš.

29-jahkásaš Rachel Carter guhte lea Los Angelesas Amerihkkás eret lea aittobáliid fuomášan ahte son lea sápmelaččaid maŋisboahtti. Moadde mánu dás ovdal válddihii son DNA-iskosiid man bohtosat hirpmástuhtte su. Das rájes lea čoaggán dieđuid sámiid ja sámeservodaga birra.

 – Mun in lean goassege gullan sápmelaččaid birra, muhto álgen čoaggit dieđuid sápmelaččaid ja Sámi birra. Mun šadden hui rámis ja dovden ahte lea gullevašvuohta Sápmái.

 

Sihke eatni ja áhči bealde

Rachel muitala iskosiid čájehit ahte son lea sápmelaččaid maŋiboahtti sihke eatnis ja áhčis bealde.

 – Eatni beale soga birra leage álot muitaluvvon ahte boahtit Ruoŧas, ja dál ádden manne ii leat olus muitaluvvon sin birra. Lean lohkan mo Sámis lea leamaš dáruiduhttin, ja ahte sápmelaččat leat háliidan čiehkat iežaset duogáža. Dál vikkan muitalit iežan bearrašii ahte eat leat ruoŧŧelaččat, muhto sápmelaččat.

 

Olu eahpesihkkaris dieđut

Olbmo genat dahje DNA fievrreduvvojit viidásat buolvvas bulvii, ja iskosat sáhttet čájehit gos máttut leat vuolgán. Čearddaiguin leat sierra markevrrat ja stuorra oasis sápmelaččain lea U5b1 genajoavku, dát markevra dat gávdnui ge maiddái Rachela DNA:s. Son muitala iežas mearridan háliidit iskkahahttit DNA, go sin bearrašis leat leamaš nu olu eahpesihkkaris dieđut sin duogáža birra.

 – Go jearahallen de juohkehaš muitalii iešguđetlágan muitalusa. Dalle go válden dan iskosa, de ledjen álgimin lohkat lágalaš stahtusaid ja riikkaidgaskasaš lágaid. Ja fuomášin ahte Amerihkká láhka ii fála daid vuoigatvuođaid mat olbmuiguin leat. Muhto vuosttažettiin háliidin diehtit gii mun lean, ja gos lean eret. Min bearrašis lei álot leamaš sáhka ahte lean Ruŧŧii, indiánaide ja Walesii gullevaš. Ja de baicce fuomášin ahte mu máttut leat leamaš brihttalaš-iiralaččat ja sápmelaččat. Sihke mu eadni ja áhčči bealde leat sápmelaččat mu máttut, muitala Rachel.

 


ÁHKKU: Govas lea Joan Taylor guhte lea Rachela áhči beale áhkku. DNA-iskosiid bokte lea Rachel fuomášan ahte sii leat sápmelaččaid maŋiboahttit.
Priváhtagovva

Imaštallan manne ii sulastahte

Sutnje lei muitaluvvon ahte su áhkku lei indiána, muhto dál lea gávdnan ahte dat ii leat duohta. Govain maid lea oaidnán lohká áhkku sulastahttit sápmelaččaid.

 – Mun lean álot imaštallan manne min bearaš ii sulastahte eará eurohpálaččaid, dál ádden manne. Dovden dego livččen boahtán ruoktot, dadjá Rachel.

Muhto ii buohkaide leamaš nu álki dohkkehit dáid dieđuid.

 – Mu eadnái leamaš váttis dohkkehit ahte eat leat ruoŧŧelaččat. Son dovddai dego ahte mun fallehan visot mii sutnje lea muitaluvvon.

 

Beroštuvvan sápmelašmeroštallamis

Dan áiggis go lea čoaggán dieđuid sápmelaččaid birra de lea maid fáhten debáhtaid. Son diehtá bures ahte Sámis leamaš garra digaštallamat sápmelašmeroštallamis, ja alddis leat maid oaivilat dán áššis. Sihke Ruoŧas, Suomas ja Norggas leat eavttut biddjon jus olmmoš áiggoš ohcat beassat sámedikki jienastuslohkui, dáid eavttuide ii leat DNA ja čearddalašvuohta dieinna lágiin namuhuvvon, muhto lea baicce eanet čadnon gillii. Dáid njuolggadusaid mielde ii beasašii Rachel jienastuslohkui, vaikke DNA čájeha ge ahte son lea sápmelaččaid maŋisboahtti.

 – Muhto olbmot geat leat ássán sámeguovlluin, hállan dahje hállet sámegiela muhto eai soaitte vara mielde sápmelaččat, gal sáhttet jienastuslogu bokte gohčodit iežaset sápmelažžan, dadjá son.

 

DNA-iskosat berrejit geavahuvvot

Carter lohká gal bures áddet ahte jienastuslogu dáfus fertejit eavttut.

– Muhto duođas, jus diet eavttut leat jienastuslohkui čadnon de dajašin ahte ráhkadehpet maiddái «Dohkkehuvvon sápmelaččat» vuogádaga, sidjiide ii dárbbaš dalle addot jienastusvuoigatvuohta. Jienastuslohkui beasašedje ges dat geat jienastuslogu eavttuid devdet.

Rachel Carter

– Muhto duođas, jus diet eavttut leat jienastuslohkui čadnon de dajašin ahte ráhkadehpet maiddái «Dohkkehuvvon sápmelaččat» vuogádaga, sidjiide ii dárbbaš dalle addot jienastusvuoigatvuohta. Jienastuslohkui beasašedje ges dat geat daid eavttuid devdet, oaivvilda sámerikánálaš nieida ja lohká ahte sápmelaččain leat vuoigatvuođat čadnon maid olggobeale jienastuslogu.

 – Dakkár vuogádagain beasašedje mu láganat maid oažžut eanet vuoigatvuođaid ja suodjaluvvot Ovttastuvvon Našuvnnaid Eamiálbmotvuoigatvuohta deklarašuvnna bokte. Ii han dat lean min mearrádus go min máttut guđđe Sámi, muhto mii galgat beassat válljet máhccat fas iežamet álbmogii, beaškala son.

 


GIELLAVÁTTISVUOĐAT: Dál lohká Rachel iežas veaháš darvánan sohkadutkamiiguin, go dieđut maid lea gávdnan leat čállon ruoŧagillii,
Priváhtagovva

Fuolastuvvo sámiid geažil

Dál son ássá Jakcson gávpogis Mississippis, ovttas iežas irggiin ja mánáin. Alddis livčče miella boahtit Sápmái ja orrut dáppe, goit muhtin áiggi. Muhto dan ovdal háliidivčče oahpahallat sámegiela.

 – Mun ledje álggos jurddašan oahppat davvisámegiela ja maiddái iežan gánddažii oahpahit dan, muhto de gávnnahin ahte ferten vuordit dassái go lean nagodan dutkat juste gos mu máttut vulge ja oahppat dan giela maid doppe hállet, muitala Rachel.

Rachel háliida maid earáládje oassálastit sámeservodagas.

 – Dan rájes go ohppen daid hástalusaid birra maid sápmelaččat vásihit dieppe sámis, de šattai mus miella veahkehit. Dáppe Amerihkkás leat koloniseren eamiálbmogiid, mun lean oaidnán maid leat dahkan sin vuostá dáppe. Ja dieđán arktalaš guovlluin leat gávdnagoahtán divrras minerálaid ja dieđán mii boahtá geavvat sámi álbmogin. Jus eat oaččo lágaid doahttaluvvot, oeamiálbmotvuoigatvuođaid ja eananvuoigatvuođaid doahttaluvvot dál, de dieđán maid fitnodagat bohtet dahkat. Sii bohtet jávistit mu álbmoga eatnan vuollái, jurddašallá son.

 

Vejolaš iskat

Gena AS instituhta kvalitehtajođiheaddji Kristin Grøsvik geas lea doavttergráda biologalaš kemiijas duođašta leat vejolažžan gávnnahit čearddalašvuođa DNA-iskosiid bokte.

 – Mun in dovdda dán ášši, in ge sáhte vástidit man sihkkaris bohtosat leat Cartera ektui. Muhto lea vejolaš gávnnahit čearddalašvuođa iskosiid bokte. Jus leat rivttes reaiddut de sáhttá geahččat máŋga čuohtejagi maŋásguvlui, ja bohtosat leat dalle oalle sihkkarat, dadjá Grøsvik. Sin instituhtta dattege ii čađat gal dákkár iskosiid.

 – Mii leat moddii dahkan dan, muhto eat daga dan dábálaččat go eai leat nu máŋggas geat dáhttot dákkáriid. Jus livčče eanet beroštupmi dasa de soaittášeimmet mii ge álgit dákkár iskosiid dahkat, dadjá son.

-Almmuhus-