Válgabiire: Gáisi
Bellodat: Šiella
Namma: Anne Hedvig Salmi Nordslett
Ahki: 25
Siviiladilli: Ovttasássi
Beroštumit
Makkár astoáigedoaimmat leat dus?
– Duodji ja gievrudeapmi.
Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?
– Šaddat eadnin guovtti bártnážii.
Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?
– Geahčan TV, dahje mátkkoštan ruoktot eatni lusa.
Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?
– Mu stuorámus ovdagovat gal leaba eadni ja áhkku. Mu áhkku válddii oahpu dakkár áiggi go ii lea lunddolaš nissonolbmuide váldit oahpu, seammás válddii son eambbo liigeoahpu maŋŋel go náitalii ja šattai eadnin. Mun lea nu gudnejahttojuvvon go lean su bálgáid sáhttán čuovvut buohccidivššarskuvlii ohcamis. Mu eadni lea olles mu bajásšaddamis čájehan ahte sáhttá ollet guhkás go beare bargá masa jáhkká.
Bargu ja oahppu
Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?
– Mus lea bachelorgráda buohccidivššus ja lean ovdal bargan vekterbarggus.
Eatnigiella/ giella
– Davvisámegiella.
Politihkalaš duogáš
Guđiid bellodagaid leat don ovddastan? Leat go leamašan sámediggeáirras?
– Lea vuosttaš geardi go mun ovddastan guđege bellodaga. Lea maid vuosttaš geardi go mun searvvan sámediggeválgii.
Váibmoáššit
Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?
– Mun áiggun fokuseret áššiide nu go sámegiella ja dearvvasvuođafálaldagat sámegielat geavaheddjiide. Mu válgabiirres de lea hirbmat dehálaš mu mielas fokuseret sámegillii ja mánáidgárdefálaldagaide sámi mánáide. Romssas lea ovdamearkka dihte váttisvuohta oažžut mánáidgárdesajiid buot ohcciide sámi mánáidgárdái. Lea stuora váttisvuohta mii ferte čovdot. Mánát, geat eai oaččo saji sámi mánáidgárdái, sáhttet massit giela, ja dat lea mu mielas hui duođalaš dilli. Sámi mánát, geat eai máhte sámegiela, galget maid oažžut mánáidgárdesaji mii veahkeha sin šaddat sámegielagin. Áiggun vel bargat dan ala ahte sápmelaččain gávpogiin galget leat buorit sámi kulturfálaldagat. Leat oallugat geat fárrejit sámi guovddášbáikkiin vai sáhttet váldit oahpu ja nu ain. Mii fertet bargat dan ala ahte sápmelaččain gávpogiin lea háhkanvejolašvuohta sámi bálvalusaide, ja vai sii sáhttet doalahit sin sámi árbevieruid, vieruid ja kultuvrra.
Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?
– Okta dain stuorámus hástalusain maid Sámediggi ferte čoavdit boahttevaš áigodagas leat doarvái mánáidgárdesajit sámi mánáide, ja ahte leat doarvái sámegielat oahpaheaddjit skuvllas vai ovdánahttit ja seailluhit sámegiela.
Čilge manne/ manne eai galggaše minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?
– Mun oaivvildan ahte minerála- ja ruvkedoaimmat eai galgga ásahuvvot ja álgit doaibmamis sámi guovlluin jus váldá areála boazodoalus ja jus mielddisbuktá luonddunuoskkideami.
Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?
– Mu mielas dálá boazodoalopolitihkka ii doaimma nu go sáhtášii go lea issoras stuora deaddu boazodoalu areálaide, ja dat lea okta dain stuorámus hástalusain mii boazodoalus lea. Mun oaivvildan ahte boazodoalus ferte eambbo iešstivren vai leat mielde hábmemis iežaset ealáhuspolitihka. Sosiála mediain mii oaidnit ahte eai leat duhtavaččat boazoealáhusas dálá boraspirepolitihkain. Leat boazodoallit ieža geat oidnet stuora vahágiid misiin ja bohccuin, ja boraspirepolitihkka ferte ođđasit árvvoštallot dán ektui. Deháleamos áššit mu mielas boazodoallopolitihkas boahttevaš áigodagas leat areálagáhtten ja iešstivren boazodoalus.
Eanandoallu, movt sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit ealáhusas/ álgit ealáhussii?
– Lea dehálaš movttiidahttit nuoraid joatkit ealáhusas/álggahit ealáhusa. Sámediggi ferte bargat vai šaddet doarjjaortnegat ja lea vejolaš doaimmahit ja eallit eanandoaluin davvin.
Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?
– Sámediggi ferte bargat lágadeami mearrasámiid rivttiin oaggumii.
Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?
– Sámediggi berre láhčit vai eambbo arenat šaddet sámegillii. Mun oaivvildan ahte giellaáŋgiruššan ferte gievruduvvot sámi giellageahnohis guovlluin vai gievrudit ja seailluhit giela.
Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?
– Ferte geahččalit oažžut sámegielat mánáidgárdeoahpaheddjiid ja vuođđoskuvlaoahpaheddjiid. Sámediggi ferte movttiidahttit eambbohit dieid oahpuid váldit.
Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?
– Sápmelaččaid vuoigatvuođat dásseárvosaš dearvvašvuođafálaldahkii, go mun dieđán ahte dán dávjá rihkkot nu go omd. riekti hupmat sámegiela go deaivvada dearvvasvuođabargiin. Lea hirbmat dehálaš ahte sámi pasieanttat vuostá váldojit giella- ja kulturipmárdusain go deaivvadit dearvvasvuođalágádusain.
