Sámi operanásti Angelica Voje galgá lávlut seamma lávddis go Placido Domingo go La Traviata čájehuvvo Londonis.
Sámi operanásti Angelica Voje galgá lávlut seamma lávddis go Placido Domingo go La Traviata čájehuvvo Londonis.
Leat dovddus operanásttit seamma lávddis go operalávlu Angelica Voje galgá debuteret Royal Opera House lávddis Londonis dán mánu. Lea Verdi stuora klassihkar La Traviata mii ovdanbukto, ja Voje beassá de seamma lávdái go máilmmi beakkán spánskalaš Placido Domingo.
– Lea áibbas jáhkkemeahttun. Buohkat dáidet diehtit gii son lea. Lea stuora gudni suinna ovttas lávlut, dadjá Voje Nordlysii.
Váldopersovnna ustit
Mezzosoprána Voje galgá neaktit Flora Bervoix La Traviatas. Son neaktá váldopersovnna Violetta Valéry buoremus ustiba. Violetta lea fránskka nissonolmmoš geas lea alitgearddi bárdni irgin. Irggi allatvuođa áhčči ballá skandálas, ja geahččala oažžut Violetta heaittihit oktavuođa irggiin. Seammás oažžu Violetta tuberkulosa. Dán historjjás leat guovddážis friddjavuođa áibbašeapmi, dávddaid gillámušat ja 1800-logu konvenšuvnnat ja morála.
Beakkálmasaid lávdi
Lea stuora gudni beassat lávlut Royal Opera House váldolávddis.
– Dat han lea okta máilmmi dovdoseamos operaviesuin, ja dan dihte geasuha dat olu beakkálmasaid, muitala Voje Nordlysii.
Son jáhkká iežas ožžon dán fálaldaga go nevttii váldorolla operas «Quartett» The Linbury Studios, mii lea Royal Opera House liigelávdi. La Traviatas lea vuosttaščájálmas miessemánu 18. beaivvi ja čájehuvvo suoidnemánu 4. beaivvi rádjái.
– Dát lea hui stuora dáhpáhus munnje, ja seammás veahá jáhkkemeahttun go galggan neaktit ovttas Placido Domingoin, lohká Voje.
