Álttá suohkanstivra hilggui odne ávžžuhusa viiddidit sámi mánáidgárddi čakčii.
Álttá suohkanstivra hilggui odne ávžžuhusa viiddidit sámi mánáidgárddi čakčii.
Álttá suohkanstivra jienastii odne galget go viiddidit Álttá siida mánáidgárddi ovcci máná váste. Álttá siida lea áidna sámegielat mánáidgárdi gosa livčče birrasiid 20 máná vuordinlisttus čakčii.
Suohkanstivrra eanetlohku čuovvolii hálddahusa ja ovdagotti čovdosa, ja hilgo viiddideami. Sosialisttalaš Gurutbellodat, mii lea rievdadan oainnu ovdagotti meannudeami rájes, Gurutbellodat ja Ovddádusbellodat ledje mielas dasa ja jienastedje lassi sámi mánáidgárdesajiid ásahit Álttá siidii dál.
Dát čoavddus livččii máksán suohkanii 1,2 miljovnna jahkái. 2015 bušeahtas birrasiid 600.000 ruvnno.
Livččii gearggus
Álttás sámiid searvi dat eaiggáduššá Álttá siidda. Searvvi jođiheaddji Inger Elin Utsi mielas lea váidalahtti go eai beasa rahpat njealját ossodaga mánáidgárddis, go dasa livčče sáhttán luvvet lanjaid juo dál čakčii.
– Dieđusge dat lea váidalahtti go mánát eai oaččo sámegiel fálaldaga, ja go muhtin váhnemiin šaddet mánát guovtti mánáidgárdái. Lea maid váidalahtti go suohkan dálvet juo, go gieđahalle mánáidgárdesajiid, eai oba jurddašan ge sámi sajiid birra. Ii leat leamaš amas ášši ahte lea gárži sámi mánáidgárddis, dadjá Utsi.
Ain rahčat
Inger Elin Utsi gii maid lea NSR sámediggeáirras, lohká dán čájehit ahte Álttá politihkas ii leat olu rievdan.
– Ii leat mihkkege rievdan maŋemus áigodagas. Mii šaddat ain rahčat oažžut sámi mánáidgárde- ja skuvlafálaldagaid. Olu lea ain sámi searvvi ja váhnemiid duohken. Dan dat čájeha, dadjá son.
– Ii álo dáhttu
Eanas bellodagat dadje goitge otná digaštallamis Álttás ahte lea dehálaš vuoruhit sámi mánáide iežaset gillii mánáidgárdesaji. Liikká eai miehtan gal dan dahkat jienasteami bokte.
Gurutbellodaga jođiheaddji Trine Noodt lea beahtahallan. Su oainnu mielde livččii sáhttán dál dán čoavdit, jus livččii dáhttu leamaš. Maiddái Sosialisttalaš gurutbellodaga Otto Erik Aas dajai doarjjui lassi sámi mánáidgárdesajiid.
– Buohkat lohke sii háliidit vuoruhit , muhto ii leat álo dáhttu. Jus galgá bisuhit giela, ii leat makkárge eará čoavddus go bisuhit sámi mánáidgárdefálaldaga áibbas sierra báikkis. Dan son vástidii go eará bellodagat moite go sámi mánát galget doalahuvvot áibbas sierra.
Sámediggái duvde máksima
Suohkanstivrras ledje maid máŋggas geat garrasit čuoččuhedje Sámediggi berre máksit dan 1,2 miljovnna Áltái. Dasa čilgii Trine Noodt ahte Sámediggi ii sáhte doaibmagoluid máksit ovttage mánáidgárdái. Dat lea suohkana bargu.
Suohkan oažžu juo beal 2,5 ruvnno dan nammii vai lea rievddadanmunni dahje fleksibilitehta mánáidgárdesajiid juohkimis.
Vuordá vuoruhuvvot
Utsi lohká dál vuordit ahte sámi mánáidgárdesajit leat vuosttažin vuoruhanlistus go nuppes galget ásahit eambbo mánáidgárdesajiid.
– In leat vuollánan áibbas. Sávan dat čovdo boahtte earus, dál čakčat go suohkanpolitihkkárat gieđahallet bušeahta. Mun maid imaštalan go Bargiidbellodat hupmá vuoruhit suohkana mánáidgárddi Oterfaret sámi ossodaga, go Álttá siidii lea dákkár guhkes vuordinlistu ja go leat gergosat váldit vuostá eambbo mánáid huksemiid haga, dadjá Utsi.
