Mattias Åhréna lea almmuhan ođđa girjji mas lea sáhka álgoálbmotrievttis. Su ulbmil lei ahte girji ii galgga šaddat menddo assái ja ahte galgá álki áddet sisdoalu.
Mattias Åhréna lea almmuhan ođđa girjji mas lea sáhka álgoálbmotrievttis. Su ulbmil lei ahte girji ii galgga šaddat menddo assái ja ahte galgá álki áddet sisdoalu.
UiT universitehta juridihkalaš professora Mattias Åhrén lea almmuhan girjji «Indigenous Peoples’ Status in the International Legal System» cuoŋománu 7. beaivvi, čállá universitehta preassadieđáhusastis. Girji váldá ovdan álgoálbmotrievtti.
Prodekána Gunnar Eriksen ii loga girjji leat dušše siskkáldas dáhpáhussan sámevuoigatvuođajovkui Romssa universitehtas.
– Dát girji váldá ovdan dehálaš čuolmmaid mat sáhttet mearridit makkár riektestáhtus álgoálbmogiin šaddá boahtteáiggis. Girji sáhttá šaddat standardbuvttan, ja das lea stuorra riikkaidgaskasaš mearkkašupmi, logai dekána go rabai girjealmmuheami.
Álkit čilge
Girjji váldoulbmilin lea leamaš ahte álkit čilget ja buktit eanet áddejumi álgoálbmotrievtti birra, ja mo dat heive obbalaš álbmotriektevuogádahkii. Danne lea girjjis álkes struktuvra ja lea leamaš ulbmil ahte ii galgga šaddat menddo assái.
– Lei maid ulbmil ahte girji ii galgga dušše heivet juristtaide, muhto ahte galgá joksat viiddis joavkku. Dán galgá sáhttit geavahit oahpahusas máŋgga fágas, muhto maiddái álbmotriekteáššedovdiide lea dás ávki, dadjá Mattias Åhrén.
Hástala «álbmot» -definišuvnna
– Álgoálbmotriekti hástala mo «álbmoga» definere, ja dát lea mearrideaddji álgoálbmogiid stáhtusa dáfus riektesubjeaktan ja vuoigatvuođaguoddin, dadjá Åhrén.
– Danne leat ge maiddái dat stuorámus riikkaidgaskasaš vuoigatvuođadutkit beroštuvvan álgoálbmotrievttis. Dán suorggis lea «peoples» doahpaga áddejupmi ovdánan nu sakka ahte dan sáhttá gohčodit paradigmerievdamin, oaivvilda son.
Oxford lágádus almmuha girjji riikkaidgaskasaččat nu ahte dat galgá leat fidnemis miehtá máilmmi.
– Álgoálbmotriekti lea oalle ođđa fágasuorgi riikkaidgaskasaš rievtti siskkobealde, muhto dat lea ovdánan hirbmat jođánit. Álgoálbmotriekti hástala dábálaš álbmotrievtti, ja dađis šaddá deháleabbon. Doahpagat nu go álbmot, stáhtat ja suverenitehta leat ovdal leamaš measta dego čullojuvvon geađgái, muhto sin árbevirolaš áddejupmi ii heive áibbas go lea sáhka álgoálbmogiin, muitala Mattias Åhrén.
Mii lea álbmot?
– Go mii bat álbmot leat? Álbmotrievtti mielde leat dat 1600-logu rájes mearkkašan ássiidlohku muhtin stáhtas dahje territorias. Álgoálbmogiid dáfus ferte ges doaba viiddiduvvot nu ahte guoská maiddái «olmmošjovkui geain lea oktasaš kultuvra ja etnisitehta» geain ii dárbbaš leat sierra stáhta, čilge Åhrén.
Son lasiha ahte álgoálbmotovddasteaddjit leat erenoamáš buori barggu dahkan feaskárarastidettiin ON-vuogádagas, ja danne soaitá olu ovdánan dan rájes go álgoálbmotriektedoaba ilmmai.
– Manne lea dehálaš ahte álgoálbmogiin leat sierra vuoigatvuođat?
– 300 miljovnna olbmo miehtá máilmmi gohčodit iežaset álgoálbmogin. Sis lea áibbas erenoamáš eallinvuohki ja servodat mii lea huksejuvvon eará láhkai go eanetlohkoálbmogis doppe gos orrot. Lea dehálaš ahte ožžot lobi leat erenoamážin, olbmos galgá leat riekti dasa, oaivvilda Åhrén.
Ávkin máilmmeservodahkii
Professora maid muittuha ahte álgoálbmogiid luonddumáhttu sáhttá boahtit ávkin olles máilmmeservodahkii, ovdamearkka dihte dálkkádat- ja birasáššiid dáfus.
– Álgoálbmogat leat ovdamearkka dihte duháhiid jagiid hálddašan arvemehciid, sáttoábiid ja duoddariid erenoamáš bure. Jurddaš makkár máhttu sis lea, dadjá professora.
«Oxford-standarda»
Álgoálbmotvuoigatvuođaide lea stuorra beroštupmi, ja Åhréna girji almmuhuvvo dál miehtá Eurohpá, Amerihká ja muđuid máilmmis. Lea diehttelasat dárbu dákkár girjái, oaivvilda Åhrén, muđuid hal ii lean akademalaš prestišalágádus Oxford almmuhit dán.
Son muitala leamaš guhkes proseassan mas lea vaikke man máŋgii dárkkistan girjji kvalitehta guorahalliid bokte, vai girji olaha Oxforda alla kvalitehtagáibádusaid.
