– Mii lea dán jagi vuoruhan vuođđoealáhusaide, ja reviderenbušeahtas bohtet maid rievdadeamit, lohká sámediggeráđđelahttu Silje Karine Muotka.
Sámediggiráđđelahttu Silje Karine Muotka lohká ollu dáhpáhuvvat eanandoalus, ja dan dihte lea dehálaš sihkkarastit ja nannet sámi guovlluid eanandoalu.
– Sámediggi ferte nannet iežas rolla ja sihkkarastit sámi guovlluid eanandoalu. Mii lea dán jagi vuoruhan vuođđoealáhusaid. Dorjon ruđalaččat vaikko ruhta ii leat lassánan Sámediggái, lohká son.
Duhtavaš go vuoruhit eanandoalu
Kárášjohkalačča ja eanandoalli Anne May Olli mielas lea positiiva go Sámediggi bidjá návccaid eanandollui, nu guhká go eai áiggo hálddašit eanandoallu.
– Lea buorre go Sámediggi háliida nannet doaresbeale eanandoalu ja erenomážit sámi guovlluin. Sávan maid ahte Sámediggi bidjá ekonomalaš návccaid eanandollui, lohká Anne May Olli.
Cealkámuš eanandoallošiehtadallamiidda
Sámediggeráđi mearrádusárvalusas eanandoallošiehtadallamiidda 2020 čállá ráđđi ahte eanandoallu lea deaŧalaš maiddái sámi giela ja kulturárbevieruid viidásat fievrrideapmái. Sámediggái lea dehálaš ahte eanadoalus leat buorit rámmaeavttut sin doibmii ja ahtanuššamii.
Ráđi evttohusas leat gávcci čuoggá, ja ráđđelahttu Silje Karine Muotka muitala ahte dál lea dehálaš nannet dan maid leat nagodan šiehttat ovdal. Namalassii jahkebeallásaš deaivvadeapmi Eanandoallodepartemeanttain, gos digaštallet eanandoalu ja eanandoallopolitihka.
– Mun oaivvildan ahte mis leat buot vejolašvuođat váikkuhit eanandoallopolitihka. Boazodoallošiehtadusas lea Sámediggi observatevra, muhto eanandoallošiehtadallamiin mis ii leat dakkár rolla, dadjá Silje Katrine Muotka.
Vuosttaš evttohusčuoggás čállá Sámediggeráđđi ná:
– Sámediggi háliida leat deaŧalaš eavttuidbiddjin eanadoalu rámmaeavttuid sihkkarastimis ja nannemis sámi guovlluin. Sámediggi háliida eanet searvat iešguđege proseassaide nu go dieđáhusbargui, gulaskuddamiidda ja stuorát prinsihpalaš áššiide.
Konsultašuvdnašiehtadus lea deaŧalaš váikkuhangaskaoapmi dan oktavuođas. Konsulterengeatnegasvuohta/Konsultašuvdnašiehtadusa mielde guoská doaibmabijuide mat sáhttet guoskat sámi álbmogii. Sámediggi háliida oažžut vejolašvuođa váikkuhit dasa ahte eanadoalu rámmaeavttut sihkkarastojuvvojit ja nannejuvvojit. Dainna lágiin sáhttá Sámediggi čuovvulit iežas geatnegasvuođaid ealáhussii, earret eará dan ovddasvástádusa mii Sámedikkis lea ealli sámi giliid ektui, čuožžu evttohusas.
Sámedikki ealáhus ja- kultuvralávddegoddi galgá dán vahkkus meannudit ášši.
Dehálaš leat gozuid alde
Silje Karine Muotka muitala ahte Sámediggi lea maŋemuš áigge vuoruhan vuođđoealáhusaid, erenomážit eanandoalu.
– Lea dehálaš ahte mii leat dál gozuid alde mii guoská vuođđoealáhusaide. Mii oaivvildat ahte sámi guovlluin leat buorit buktagat, mis lea buorre kvalitehta. Mii dárbbašat eanandoalu go dat lea dehálaš kultur- ja giellaguoddit. Lea dehálaš ahte Sámedikkis lea nana rolla mii guoská eanandoalloáššiide, lohká Muotka. Son lohká iežas hui duhtavažžan go Sámedikkis lea soahpamuš guovddáš aktevrrain, sierra deaivvadeapmi sihke boanddaidservviin ja smávvaboanddaidservviin.
