-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATÁigot duođaštit árbe­vieruid

Áigot duođaštit árbe­vieruid

-

-

Deanu Instituhtta oažžu 300 000 ruvnno doarjaga Sámediggeráđis čohkket, reidet ja almmuhit kulturhistorjjálaš ávdnasiid luossaárbevieruid birra Deanučázádagas.

Gieskat ásahuvvon Deanu Instituhtta lea árbediehtoresursaguovddáš luosa, luossabivddu ja johkasámi kultuvrra birra. Dát siskkilda báikkálaš eallinvuogi ja eará árbevirolaš ealáhusaid mat čatnasit luossabivdui. Dál leat dat ožžon doarjaga prošektii man ulbmilin lea bisuhit árbedieđuid johkasámi kultuvrras.

– Sámedikki árvvoštallama mielde lea doaibmabijus stuorra servodatlaš árvu, ja das lea historjjálaš mearkkašupmi sámi luossabivdoárbevieruid duođašteapmái. Dát árbevierru sáhttá šaddat áitojuvvon máhttun ja árbevierrun, go váldá vuhtii politihkalaš ráddjejumiid luossabivddus Deanučázádagas maŋimuš jagiin, dadjá sámediggeráđđi Hans Ole Eira (Guovddášbellodat) preassadieđáhusas.

– Illudahtti

Deanu Instituhta stivrrajođiheaddji Harald Gaski lea ilus go leat ožžon doarjaga Sámediggeráđis, go sis leat ollu barggut maid leat doaimmaheamen. 

– Mii leimmet hui ilus diibmá maid go oaččuimet stádabušeahta bokte doarjaga, go de oaččuimet johtui prošeavttaid čáhcegátte kultuvrras ja Deanučázádaga luossabivddu terminologiija ja doahpagiid birra, dadjá Gaski.  

Duođaštit historjjá

Gaski muitala ahte dát 300.000 ruvnno maid dál leat ožžon galget mannat bargguide dárkilit duođaštit luossabivdo sajiid, bivdovugiid, doahpagiid ja terminologiija historjjá čađa. 

– Dát bargu ii leat ovdal dahkkon ja dat lea somá go mii dál oažžut vejolašvuođa dahkat dan. Mii beassat duođaštit Deanuleagi ássama ja ássanhistorjjá. Dát lea dehálaš oassi sámi kultuvrras mii ii leat ožžon nu ollu fuomášumi, ja danne lea maid somá go dál beassat čađahit dáid prošeavttaid. 

– Deaŧalaš dieđut

Luossadutki Eero Niemelä lea čohkken ollu dieđuid árbevirolaš ávdnasiin johkabivddu birra 1990-logus, dál Romssa ja Finnmárkku fylkkamánni oktavuođas. 1990-logus jođihii son stuorra čohkkenbarggu luossabivdoárbevieruid birra čázádagas. Dat ledje reaidduid geavaheapmi, bivdovuogit, bivdosajit, ja máidnasat ja muitalusat johkasámi áddejumis luosa eallima birra mearas ja jogain.

Ollu olbmot goappašiid bealde ráji jearahallojuvvojedje, man boađusin lei stuorra diehtočoahkkádus mainna dán rádjai ii leat dahkkojuvvon mihkkege. Deanu Instituhtas lea mihttomearrin čállit jearahallamiid, kvalitehta dáfus dárkkistit teavsttaid ja buktit daid olbmuid olámuddui. Deanučázádat lea Norgga stuorámus oktilaš oktasaš sámi giella- ja kulturguovlu viidodaga ja ássama dáfus. Čázádahkii gullá maiddái rádjaguovlu čázádaga Suoma bealde. Sihke sámi gillii ja kultuvrii leat árbevierut luosa ja luossabivddu birra guovllus guoddi elemeanttat.

– Árbedieđut sámi luossabivddu birra Deanučázádagas sáhttet maiddái leat deaŧalaš bealit go jurddašat vejolaš riektegiččuid dán bivddu oktavuođas. Dát dieđut leat deaŧalaččat maiddái boahttevaš sohkabuolvvaide, dadjá Eira preassadieđáhusas.

-Almmuhus-