Badjelaš 72 000 nissonolbmo leat váldán HPV-boahku nuvttáfálaldaga mii lea guovtti jagi boahkuhanprográmmas.
Badjelaš 72 000 nissonolbmo leat váldán HPV-boahku nuvttáfálaldaga mii lea guovtti jagi boahkuhanprográmmas.
Skábmamánu 2016 rájes leat nuorra nissonat, geat leat šaddan 1991:s ja maŋŋel, ožžon fálaldaga nuvttá HPV-boahku oažžut. Prográmma bistá gitta 2018 loahpageahčái.
Boahkku hehtte goaŧŧočottaborasdávdda šaddamis ja muhtin eará borasdávddaid. Našunála boahkuhanregistaris čájehuvvo ahte vuosttaš ovcci mánu leat 72 120 nissonolbmo dohkkehan fálaldaga.
Váldodoavttir illuda
Hirbmat illudahtti, oaivvilda Álbmotdearvvašvuođa (FHI) váldodoavttir Margrethe Greve-Isdahl.
– Lea illudahtti go nu ollu nuorra nissonolbmot válljejit váldit HPV-boahku mii suddje máŋggaid borasdávddaid vuostá, lohká Greve-Isdahl.
Skábmamánu rájes leat dieđihuvvon 71 liigeváikkuhusa mat gusket HPV-bohkkui Cervarix. Leat eanemusat dieđihuvvon liigeváikkuhusat nu go bákčasat čuggensajis, oaivebávččas, oaivejorran, buohcanvihki feberiin, ihtaluvvan ja saŋáš, dieđiha FHI.
Eai rievdat ávžžuhan
Muhto čieža dieđiheami leat duođalaččat. Golbma olbmo ožžo duođalaš allergiija reakšuvnna. Guokte eará ášši main ledje duođalaš váikkuhusat, de leat árvvoštallan ahte sáhttá eará sivva leat liigeváikkuhusaide go HPV-boahkku. Ja dat guokte maŋemus dieđuin leat ain guorahallame dan guokte nissonolbmo. Dieđihuvvon liigeváikkuhusat eai daga vuođu rievdadit ávžžuhusa váldit HPV-boahku, dieđiha FHI.
HPV-boahkku biddjui 2009:s oassin mánáidboahkuhanprográmmii ja addo 7. luohká nieiddažiidda.
(©NTB)
