Váldosiidu-Hovedsiden | Ođđasat | Mearrasámegilážis ČÁHPPES BEAIVI

Mearrasámegilážis ČÁHPPES BEAIVI

Fonta sturrodat: Decrease font Enlarge font
image Ikte ii oba čuvggodan ge mearrasámegilážis, Billávuonas Porsáŋggus. Seamma seavdnjat lei báikkis go báikeolbmuid mielat ledje, go bajásšaddanguovddáš galgá heaittihuvvot. Buot govat: Ann Helen Guttorm Johansen

Ikte lei dat beaivi masa Billávuona olbmot eai goassige háliidan lihkkat. Skuvlla ja mánáidgárddi heaittihanmearrádus lea sevnnjodahttán mearrasámegiláža Porsáŋggus.

Juovlamánu 14. beaivvi mearridii Porsáŋggu gielddastivra ahte bajásšaddanguovddážat Porsáŋggus galget heaittihuvvot. Boahtte jagi ii bisuhuvvo šat eará go vuosttaš luohkká njealját luohkkái Billávuonas, muhto muđui heaittihuvvo sihke skuvla ja mánáidgárdi, mii váikkuha olles gillái. Ikte leige beaivi maŋŋá go mearrádus dahkkui, ja mearasámegiláža olbmot vásihedje dan maid guhká leat ballan. Sii lihkke sevdnjes beaivái go buot rievddai.

Skuvla
Mearrasámi bajásšaddanguovddáš, gos dál leat badjel 20 oahppi, sisttisdoallá oahppofálaldaga ohppiide, bargosajiid ollesolbmuide, ja lea dat mii lea doalahan giláža ealasin, dieđihit báikeolbmot.
 – Mii jáhkiimet ahte politihkkárat čullet min ášši, ja mis lei buorre doaivva ahte skuvla galgá bisuhuvvot. Go heaittiheapmi de šattai duohtavuohtan, de lea hui váttis dustet dán, dadjá rektor, Tove Amundsen, ja lasiha:
– Odne lea dat beaivi goas albmi vel čierru.

Diehtoguovddáš
Mearrasámi diehtoguovddážis Billávuonas, gos dehálaš gelbbolašvuohta mearrasámi kultuvrra ja eallinvuogi birra lea leamaš fidnemis, lea maid sevdnjes boahtteáigi. Lassin skuvlii lea diehtoguovddáš leamašan guovddážis mearrasámevuođa bisuheamis. Maiddái dákko leat politihkkárat válljen sihkkut olles doaibmadoarjaga, nammalassii 450 000 ruvnnu, ja baicce vuoruhan beallemiljovnna ruvnnu jahkásaččat skohter- ja bievlavuodjinmáđiide.
 – Mun lean guhká ballan dán beaivvis, ja mun duođaid in dieđe mo dál šat galgá nagodit seailluhit mearrasámevuođa, lohká vuorasolmmoš ja Billávuona ássi, Åse Thomassen.

Sevdnjes boahtteáigi
Sihke Amundsen ja Thomassen oaidniba sevdnjes boahtteáiggi mearrasámegilážii.
 – Deike báhcet dušše vuorasolbmot, ja lea ahkit go ná boastut galggai geavvat, lohká Thomassen.
 – Dál šaddá Billávuotna bartahuksenguovlun nu go Leaibevuotna šattai, dadjá Amundsen, ja buohtastahttá mo doppe geavai go skuvla heaittihuvvui.
 – Iige mearrasáme- ja makkárge eará kultuvrra sáhte dušše sirdit. Dat lea čatnon báikái, lohká Amundsen, gii ballá mearrasámevuođa duššat.

Eahpesihkkaris dilli
Maiddái borramušbuvdda jođiheaddji, Line Pedersen, lohká eahpesihkkaris dillái gártan.
 – Go skuvla heaittihuvvo, de fárrejit dahje mátkkoštišgohtet olbmot beaivválaččat stuorát báikkiide. Dalle sii doppe gávppašit, ja buvddabisuheapmi han lea gálvojođu duohken, lohká Pedersen.

Sámediggái áššin
Maiddái sámediggepolitihkkár, Olaf Eliassen (Árja), gii ieš lea eret guovllus, lohká ahte boahtteáigi lea seavdnjat, jus dál ii dahkko mihkkege.
 – Mun áiggun loktet ášši Sámediggái, ja mun dáhtošin ahte Sámediggi ovddasguvlui ii gieđahala šat Porsáŋggu ollislaččat gieldan, muhto ahte geahčadišgoahtá juohke báikki. Mii eat sáhte šat dohkkehit mearrasámevuođa duolbmuma, lohká Eliassen.

Ii lean hállu
Porsáŋggu sátnejođiheaddji, Knut Roger Hanssen (Olgeš), deattuhii máŋgii gielddastivračoahkkimis ahte ii lean hállu heaittihit bajásšaddanguovddážiid, nu go bellodatustibat ja joavkoustibat Ovddádusbellodagas maid dahke. Dál deattuha son maid ahte mearrádus mii dahkkui heaittihemiid ektui ii soaitte leat bissovaš.
 – Mearriduvvui maid ahte jus bargolávdegoddi, mii bargá gádjun dihtii skuvllaid, lihkostuvvá bargguin, de sáhttá ođđa mearrádus boahtit bajásšaddanguovddážiid ektui, dadjá Hanssen. Muhto dát cealkámušat leat unnán jeđđehussan daidda geaidda duođaid váikkuha.
 – Dál lea mu bargu ovddasguvlui ráhkkanahttit mánáid ja nuoraid ođđa árgabeaivái, loahpaha rektor, Tove Amundsen.


  • email E-poasta du skihpárii
  • print Čálihanversudvna
  • Plain text Dábálaš teaksta
Merkejuvvon ná:
Eai leat mearkkat dán artihkkalii