Váldosiidu-Hovedsiden | Ođđasat | BALLET AIN bissoolbmás

BALLET AIN bissoolbmás

Fonta sturrodat: Decrease font Enlarge font
image Ávanuoris leat olbmot suorganan go 50-jáhkaš dievdu báhčalii ja báhtarii fatnasiin Govva Rune Østlyngen

Sotnabeaivvi iđida báhčalii muhtun 50-jahkásaš almmái Ávanuoris bissuin go biddjui olggos muhtun priváhta feasttas. Dál ballá stohpoeaiggát mii geavvá go bissostalli beassá luovos.

Ávvir lea hállan stohpoeaiggádin ja earáiguin maŋŋel vahkkoloahpa bissostallama Ávanuoris. Olbmot leat suorganan ja ain balus. Lei sotnabeaičuovganeapmái go muhtun 50-jahkásaš dievdu báhčališgođii bissuin go geavai olggos ovtta priváhta viesus feasttas. Suhtuin vieččai son bissu ja báhčališgođii viesu olggobealde ja áittii sáddet guokte schäfer beatnaga feastaoasálastiid ala. Stobu eaiggát riŋgii ieš politiijaide muitalit báhčima birra.  Go 50-jahkásaš almmái oaččui dieđu politiijat leat jođus, de báhtarii son iežas fatnasiin eará sullui, muhto almmái liikká báhčalii gátteguvlui ja deaivvai earrát eará Nor Lines fitnodaga vistti.

Suorganan
Ávvir lea hállan stobu eaiggádiin gos feasta dollui ja son muitala almmái, gii báhčalii, bođii festii su oahppása fárus. Son divttii albma boahtit sisa, muhto almmái rigeregođii ja son fertii sihtat albmá vuolgit. Báhčči ii lean suhttan go vulggii ja stobu eaiggát muitala soai gihtii vel válddiiga nubbi nuppi ráfi dihte. Dan maŋŋá stobu eaiggát bázii loktii čohkohallat ovttas earáiguin. Fáhkka son gulai báhčima ja olbmuid huikimin «son báhčá, son bahčá». Doamiheimmet lohkkadit uvssa ja náđuimet.
 Stohpoeaiggát lea dieđuid maŋŋá ožžon go báhčči olgobeallái stobu bođii maŋŋá go lei biddjon olggos, de lei son suhttan ja nihttán bissu viežžat ja sáddet beatnagiid feastaoasálastiid ala.  

Stohpoeaiggát
Dál stobu eaiggát ballá go almmái beassá luovos giddagasas. Son lea gullan ahte almmái lea báhčalan su bargobáikki, Nor Lines, vuostá go son bargá doppe, muhto ii loga diehtit leat go duohta ságat.
 – Lea maid hui imaš go politiijat eai leat mu vel jearahallan. Balan mii viidáseappot dál geavvá ja ferten go orrut lohkkadan uvssa duohken, imašta stohpoeaiggát.
 Ávvir lea maid hállan ovttain feastaoasálastiin gii lei olggobealde stobu go báhčči bođii bissuin. Son muitala son ja su skibir rasttildeigga geainnu ja čiehkádeigga eará stobu duohkái dassái go jaskkodii.  Báhčči lea bilidan stohpoeaiggáda biilla ja bálkon merrii biergasiid mat ledje stobu olggobealde ovdal go vulggii. Feastta oasálasti ii loga feastta šat joatkán dán maŋŋá go buohkat ledje suorganan ja buohkat vulge ruovttuide.

Burgán stobu
Politiijat ožžo dieđu dáhpáhusa birra diibmu 05.58 sotnabeaivvi iđida stobu eaiggádis ja diibmu 14.47 lei almmái váldon giddagassii.
  – Vaikke golai ná guhkes áigi de dat ii mearkkaš mis ii lean hoahppu. Lea guhkes gaska Hámmárfeasttas Ávanuorrái ja dat lea okta sivva manin nu guhkes áigi manai. Go oaččuimet dieđu almmái lei báhtaran vistái eará sullos, de mis lei buorre várdu albmá badjel ja livččii álki fuobmát jus johtui bidjá fas. Danin mii geavaheimmet buoret áiggi mo mii su galgat giddagassii fidnet. Oaivvildat mis lei várdu dáhpáhusa badjel. Dál lea almmái giddagasas Álttás, muitala politiijajurista Gøril Lund.

50-jahkásaš albmás eai leat makkárge erenomáš mearkkašumit politiijaid luhtte ja go politiijat gerget jearahallamin ja dutkamin su, de beassá almmái luovos. Politiijat leat maid burgán albmá stobu eaige gávdnan maidege mii sáhttá guoskat báhčalanáššái. Ovtta beatnaga sii leat váldán albmás eret ja sirdán dan eará ruktui. Nuppi beatnaga muitala politiija leat ain Ávanuoris.
Politiija ii loga jearahallan vuos feastta oasálastiid ja ii loga diehtit das vuos maidege, muhto áigu váldit oktavuođa singuin.

  • email E-poasta du skihpárii
  • print Čálihanversudvna
  • Plain text Dábálaš teaksta
Merkejuvvon ná:
Eai leat mearkkat dán artihkkalii