Váldosiidu-Hovedsiden | Ođđasat | Bismma skuvlaipmilbálvalus Deanus Valáštallandálus ipmilsátni

Bismma skuvlaipmilbálvalus Deanus Valáštallandálus ipmilsátni

Fonta sturrodat: Decrease font Enlarge font
image SKUVLLAID DEAIVVADEAPMI: Deanu suohkanbáhppa ja Davvi-Hålogalándda bisma Per Oskar Kjølaas doalaiga ikte skuvlaipmilbálvalusa Deanu máŋggageavahusvisttis buot Deanu ohppiide, geat besse gullat bismma barggus.Buot govat Åse Márgget Holm

Ikte leai Deanu máŋggageavahusvisti rievdan girkun skuvlaipmilbálvalusa olis. Dát leai Deanu skuvllaid ohppiide imaš, muhto bismii dábálaš, muhto gielddas lea sáhka ođđa girku ásahit guovddážii.

– Lea ártet ja duođaid imaš, čaimmadit Sieiddá skuvlanieiddat (geahča govas) go dábálaččat čikčet sii spáppa ja spellet badmintona dán Deanu máŋggageavahusdálus, mii ikte leai šaddan girkostallanbáikin skuvlaipmilbálvalusa olis.
Deanu sámeskuvlla ohppiid, Mihka ja Ingrid Helander (geahča gova), mielas fas lea somá go sin skuvlla ránnjá dálus leai girkostallan, vaikko dat lea dábálaččat maid sin valáštallandállun. Ikte máŋgačuođi oahppi ledje ge girkostallamis doppe.
    – Muhtumin šattan doallat skuvlaipmilbálvalusaid dákkár dáluin, numo Deanus máŋggageavahusvisttis, muitala Davvi-Hålogalándda bisma, Per Oskar Kjølaas. Dat lea sutnje gal áibbas ortnegis.

Odne čoahkkimastet ođđa girkus

Odne čoaggana Bisma Deanu gielddanjunnošiiguin gullat Deanu Šalddi ođđa girku plánaid. Deanu searvegotti girku lea dál Rustafielmmás, 25 kilomehtera vulos deanu. Buolbmága searvegotti girkui lea fas mátki 20 kilomehtera.  
    – Mis lea dál hástalussan ásahit ođđa girku ja hávdeeatnama Deanu Šalddi guovddážii, muitala Deanu, Buolbmát ja Unjárgga suohkanbáhppa Janos Kona deanu searvegotti boahttevaš guhkesáigge plánain. Vaikko Deanu Šalddis lea dál ođđa searvegottedállu, de das ii sáhte doallat ipmilbálvalusa gárživuođa dihte, čilge báhppa ja dáhkida ahte dát ášši galgá politihkalaččat meannuduvvot gielddas go das lea dárbu. Ávvir ii fidnen ikte ságaide Deanu sátnejođiheaddji vástidit áššái.

Juohke gávccát jagi
Lea dáhpin ahte bisma juohke gávccát jagi gallestallá searvegottiid, ja Deanus finai bisma maŋimuš jagis 2001, dalá bisma Olav Steinholdt. Odne bearjadaga gallestallá bisma maid Deanu sámeskuvlla, ja ohppiin leat maid gažaldagat bismii. Bisma ii loga hohppos vahkkun vaikko lea gallestallan sihke Unjárgga, Deanu ja Buolbmága searvegottiid ja gielddaid.
    – Lea dábálaš ja hui fiinna vahkku, dadjá Kjølaas, gean bargun lea seammás geahččat mii lea dahkkon ja dárkkistit ahte buot lea ortnegis searvegottiin. Son maid geahččá mo lea ovttasbargu gielddaiguin, man báhppa lohká leat buorren.

Buot buolvvaid guossis

Bisma lea gallestallan buot buolvvaid gielddas, maiddái vuorrasiid, geaid son giitalii das go leat leamaš searvegoddin girkus. Skuvlaipmilbálvalus lea girkoskuvlla ovttasbargu mas girku deaivvada mánáiguin gielddas. Girku muitala dehálaš árvvuin, man ala olles Norgga álbmot lea huksejuvvon go gearddi vuođđolágas lea risttalašvuohta deattuhuvvon.
    – Nuba mánát dovdet ahte oidnojuvvojit, dadjá báhppa ja sávvá buohkaide bures boahtima sotnabeaivvi ipmilbálvalussii Rustafielmmás girkogáfiin ja mállásiin Deanu joatkkaskuvllas. Eaktodáhtolaččaid ávvufeasta lea fas odne eahkes Deanu searvegottedálus gos bisma maid oassálastá.  

– Girkohoavda

Bisma lohká iežas áigut skuvllaohppiide čilget gii son lea ja maid bisma dahká, seammás go buktá dearvvuođaid sidjiide. Sieiddá skuvlla oahppit leat gal hárjehallan sálmmaid lávlut, muhto eai loga gal diehtit manin bisma boahtá guossái.
    – Oahpaheaddji lea gal muitalan, muhto in leat gusto čuvvon fárus oahpahusa, dadjá Kristin Dervola, gii ii fina nu dávjá girkus go lea láittas. Dasa ii mieđa gal Aina Mariell Store, go son láve fitnat risttalaš deaivvademiin. Deanu sámeskuvlla oahppit leat maid ráhkkanan ja Mihka Helander čilgesta unnibuidda ahte bisma han gal lea girkku hoavda.


  • email E-poasta du skihpárii
  • print Čálihanversudvna
  • Plain text Dábálaš teaksta
Merkejuvvon ná:
Eai leat mearkkat dán artihkkalii