– Galggaše ollislaččat guorahallat

Boazodolliid advokáhtta Geir Haugen moaitá garrasit Statnett, go eai geahča sámi beroštumiid ollislaččat dan ođđa 420 kV el-rávdnjelinjjá huksemis. Su mielas galggaše ollislaččat geahččat váikkuhusaid boazodollui, eaige dušše osiid mielde guorahallat nu go dál dahket. Boazodoallit ieža gal eai jáhke sis nu ollu šat dadjat dása.

– Go leat plánen hukset dán, de dat maiddái huksejuvvo, jáhkká boazodoalli Nils Ole Triumf, Orohat 36, Cohkolat ja Biertavárri. Son lea čoahkkimis gaskavahkku Guovdageainnus, masa Statnett lei bovden boazodolliid, Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi ja Boazodoallohálddahusa oaidnin dihte makkár dat ođđa  420 kV el-rávdnjelinjá šaddá. Čoahkkimis čájehuvvui dihtorgrafihkain gokko dát linjá manná Báhccavuonas Hámmárfestii.
 Okta gii garrasit moittii Statnett dán čoahkkimis, lei advokáhtta Geir Haugen, go su mielas njulgestaga suhttada go Statnett ii guorahala sámi beroštumiid ollislaččat, dušše osiid mielde.
 – Mu mielas lea dehálaš maiddái deattuhit ahte dás ii leat sáhka dušše linjjás mii manná Báhccavuonas Hámmárfestii, muhto dát linjá han galgá mannat gitta Várjjagii ja dat álgá Ofuohtas Nordlánddas, dadjá Geir Haugen, gii dán áššis ovddasta čieža orohaga.

Imaštallá Statnett
Son cuiggoda ge Statnett go leat osiid mielde dušše guorahallan dán ja lohká ahte galggaše ollislaččat dán geahččat ja ollislaččat maid guorahallat sámi beroštumiid dán áššis.
 – Dát galggašii guorahallojuvvot dego okta áššin, oaivvilda Haugen, gean mielas lea imaš go Statnett ii dan jurddaš.

Cuiggoda
Haugen maid cuiggoda dan go Statnett áiggošii álgit hukset linjá ovdal go visot bealit leat guorahallojuvvon.
 – Jus leat juo huksegoahtán dan, de lea mihá váddáset bissehit dán barggu jus mihkkege čuožžila, dadjá son ja lohká dán nu dehálaš ja stuora áššin ahte danin galggaše buotlágan váikkuhusat guorahallojuvvot ovdal ja son muittuha ge ahte dás lea sáhka 78 miilla guhkkosaš linjjás, iige dušše dan 36 miilla mii lea Báhccavuona ja Hámmárfeastta gaskkas.

– Eai leat seamma dásis
– Ii leat nu álki ollislaččat geahččat dán ášši go plánenbargu ii leat seamma muddui ollen, dadjá Statnett prošeaktajođiheaddji dán áššis, Randi Solberg. Son dadjá ge ahte dán ii sáhte geahččat ollislaččat, go leat iešguđet ge beroštumit orohagain maidda dát guoská.
 – Lea dáhpedorpmis ahte dát plána guhkidit linjjá Skáiddis Várjjagii gárttai seamma áigái go dát Báhccavuona Hámmárfeastta, dadjá son.

Čoahkkin Oarje-Finnmárkku orohagaiguin
 – Mis lei dán vahkku vuosttaš čoahkkin orohagaiguin maidda dát Skáidi-Vuonnabađa linjá váikkuha, dadjá Stig Gøran Hagen, gii easka lea álgán Statnettii bargat. Son lea bargan Boazodoallohálddahusas sadjásaš boazodoallohoavdan.
 – Skáidi-Várjjaga linjá lea ain árra plánendásis, dadjá Hagen.
 Solberg mielas lei goit dehálaš čoahkkinastit boazodolliiguin, go de oaidná ahte lea go sis beroštupmi ságastallat singuin. Sii dieđihedje ge maiddái boazodolliide ahte go dát linjá galgá huksejuvvot, jus ožžot lobi huksen dan NVE:s, de šaddá maid ollu helikoptergirddašeapmi huksenáigodagas mii galgá bistit vihtta jagi.
 – Lea dehálaš ahte mii beassat gullat boazodolliin goas ii berre girdit ja goas heive, deattuhii son.
 
Ballá buktit eanet huksemiid
Boazodoalli Nils Ole Triumf gal ii jáhke sis boazodolliin nu ollu dadjamuša, jus mearriduvvo ahte linjá galgá huksejuvvot.
 – Dás šaddet stuora váikkuhusat midjiide geasse- ja giđđabáikái. Nu go mearkunáiggi, de galgá linjá mannat min mearkungárddi guora, dadjá son ja ballá maid stuora váikkuhusaid dán linjjá huksemis.
 – Balan ahte šaddet eanet huksemat dán dihte, nu go industriija ja bieggamillut. Juohke ráhkkanus lea heittot, go dat gáržžida guohtuneatnamiid, dadjá Triumf loahpas.

Lasit: del.icio.us | Digg