Beahtahallan Sámediggái

Johan Mikkel Tornensis gohčohallui Siviilasuodjalusa čoahkkimii diimmá Sámi álbmotbeaivvi, ja sáhkkohalai go ii čuvvon gohččuma. Son lea beahtahallan Sámediggái go eai dorjon su dán áššis, iige áiggo ávvudit Sámi álbmotbeaivvi almmolaččat dán jagi.

– Vurden dušše eambbo doarjaga sámi politihkkariin. Ožžon ollu doarjaga ovdal diimmá válggaid. Vurden ahte muhtin sámi bellodat dahje Sámediggi doarju mu, ovdamearkka dihtii ekonomalaččat dahje juridihkalaččat, vástida Tornensis go Ávvir jearrá manne son lea beahtahallan Sámediggái.

Válgalohpádusat/giellásat
Diibmá son sáhkkohalai go ávvudii Sámi álbmotbeaivvi ovdalii go mannat Siviilasuodjalusa diehtojuohkinčoahkkimii. Su mielas lea guovvamánu guđat beaivvi ávvudeapmi vuoigatvuođa ášši.
 – Go jo leat sámi bellodagat, mat digaštallet ja dorrot sámiid vuoigatvuođaid ovddas, manin de eai váldán mu iežaset “sojiid vuollái”, ja fállan máksit advokáhta ja áššegoluid, dahje goit jobe oasi sáhkus? jearrala son. Su mielas orrot sámepolitihkkarat dušše hállan válgalohpádusaid guovttesuorat njuokčamiin.
 – Dieđusge ipmirdin, go bessen ráfis jurddašit, ahte in oaččo makkárge doarjaga sis, ahte sánit maid lohke ledje dušše válgalohpádusat dahje giellásat. Tornensis ii hálit muitalit namaid politihkkáriin geat lohpidedje doarjut su.
 – In hálit ovttage nama bokte soaibmat, lohká son.   

– Dohkkehit badjelgeahččama
– Makkár dovdu lei go ožžot gohččumuša boahtit stáhta ovddas bargat Sámi álbmotbeaivvi?
– Ledje iešguđetlágan dovddut. Vuollánin, váivahuvven ja suhtten. Dát ášši čájeha ahte stáda ain badjelgeahččá sámi álbmoga, ii ane min beaivvi maninge.

– Leat go massán dan buori dovddu maid beaivi lávii buktit ovdal?  
– In leat massán áibbas, muhto go sápmelaš ii oaččo almmolaš dahje politihkalaš doarjaga dakkáraš áššis, de orru leamen nu ahte mii ain galgat dohkkehit badjelgeahččama ja diktit iežamet oainnuid, jurdagiid ja rivttiid duolmmahallat, vástida Tornensis.
 
Mávssii sáhku
Tornensis oaččui 5.000 ruvdnosaš sáhku go ii mannan Siviilasuodjalusa čoahkkimii, ja lei maid árvalus ahte jus ii mávsse dan, de šaddá čohkkát logi beaivvi giddagasas. Ieš livččii válljen butkás čohkkát dákkár prinsihpalaš ášši dihtii, muhto stáhtii lea olu divraseabbo bidjat su giddagassii logi beaivái, go bágget su máksit sáhku.
 – Mun fertejin vuollánit máksit sáhku. Jerren ráđi advokáhtas, son dat ávžžuhii mu máksit. Logai ahte olmmošriebus ii leat vejolašvuohta birget stádain dákkáraš áššis, ja ahte sáhkku stuorru jus in vuollán máksit sahku maid jo lean ožžon, muitala son.

Diehtá bures
Johan Mikkel Tornensis diehtá bures ahte Sámi álbmotbeaivi ii leat "rukses beaivi".
 – Dieđán ahte Sámi álbmotbeaivi ii leat “rukses beaivi" kaleandaris, muhto ferten lohkat seamma maid ovdal lean lohkan; dan ii leat juovlaruohttage. Man gallis son dat boađáše čoahkkimii juovlaruohta? árvala son.

Sámeaktivista sávašii "rukses" beaivvi
Álttá miellačájeheami aktivista Niillas Sombi mielas lea buorre go dákkár digaštallan ilbmá. Son oaivvilda ahte Sámi álbmotbeaivi galggašii "rukses beaivi".
 – Norgga stáhta hállá dego guvttiin njuokčamiin. Sii hállet ahte sápmelaččain galget rievttit, muhto eai leat addán makkárge rivttiid. Go vel Sámi álbmotbeaivi ii leat šaddan "rukses beaivin", čuoččuha Sámi aktivista.
 Sombi mielas lea heittot go sámepolitihkkárat eai veahket sápmelaččaid go leat gártan váttisvuhtii.
 – Lea heittot go sámepolitihkkárat eai veahket sápmelaččaid geat gártet vuoigatvuođalaš váttisvuođaide, m. Muhto baicce diktet juohkehačča birget okto buoremusat mo sáhttá, árvala son.

Konkursadiplomáhtat
Sombi lohká ahte Sámi álbmotbeaivvi lea uhccán maid ávvudit.
 – 30 jagi leamaš jođus bargu nannet sámi rivttiid. Muhto sámepolitihkkárat leat konkursadiplomáhtat, dušše addet eaige leat maidige ožžon. Eai leat vuos nagodan ovttage vuoigatvuođa nannet. Ii leat šat mihkkege man ovddas ávvuda, oaivvilda son.

Sámediggi ii doarjjo priváhtta olbmuid
Sámediggi lohká ahte ii gula sidjiide doarjut priváhtta olbmuid.
 – Prinsihpalaččat lea dát ášši áibbas boastut, go ii gula midjiide doarjut priváhtta olbmuid diggeáššiin, lohká Sámediggeráđi politihkalaš ráđđeaddi, Bjarne Store-Jakobsen, go Ávvir jearrá manin Sámediggi ii dorjon Johan Mikkel Tornensisa.
 Sámediggi maiddái oaivvilda ahte dagahit Sámi álbmotbeaivvi "rukses beaivin" ii leat áigeguovdilis ášši.
 – Álbmotbeavvi ávvudeapmi doaibmá bures nu mo dál lea, sámi kultuvra čalmmustahtto buori láhkai. Ii leat áigeguovdil dahkat Sámi álbmotbeaivvi "rukses beaivin", lohká Store-Jakobsen.

NSR Sámediggeráđis lei gáibádus dahkat Sámi álbmotbeaivvi "rukses beaivin", muhto dálá ráđis ii leat dát áigumuš.

Lasit: del.icio.us | Digg