Láddelaččat fieradan gávttiiguin

Kalevala riikkaidgaskasaš festiválas Ruoššas guoimmuhii Rimpparemmi nammasaš dánsenjoavku. Láddelaččat ledje coggan sámi lágan gávttit, maiguin fieradedje stuora spábbačiekčanšiljus, go guoimmu- hedje nuppelogi duháha olbmo.

Ovddit vahkkoloahpa lei Gárjilis, Ruoššas, Kalevala nammasaš festivála. Sotnabeaivvi lágidedje váldočájáhusa stuora spábbačiekčanšiljus, gos earret eará Rimpparemmi nammasaš álbmotdánsenteáhter, guoimmuhii 15 000 olbmo.
 Láddelaččat, geat leat Roavvenjárggas eret, ledje coggan gávttiid dánsedettiin, dego makkárge sápmelaččat, maid sámi kulturnjunnošat atne unohassan.
 – Láddelaččat ledje coggan gávttiid, maiguin šlivggáhalle ja dánsejedje, ja dat lei munnje hirbmat váivi oaidnit, lohká Ruoŧa dáiddár ja juoigi, Thomas Marainen.

Fieradedje gávttiiguin
Sámi kulturnjunnošat, Issát Sámmol Heatta ja Thomas Marainen, leigga bovdejuvvon festiválii juoigat. Dál moaitiba garrasit, go láddelaččat besse nie láhttet festivála stuora lávddis.
 – Lei hui unohas go láddelaččat ledje coggan gávttiid go fieradedje spábbačiekčanšiljus, lohká son ja joatká:
 – Gávttit maid ledje coggan, eai lean makkárge lágan guovllu gávttit. Visot lei seaguhuvvon, lohká Marainen, gean mielas dánsejeaddjit ledje coggan biktasiid hiluid háluid.

Vázzileigga olggos
Ripparemmi joavku johtá miehtá teáhteriin, ja sámi kulturnjunnošat háliideigga čájehii vuostehágu.
 – Mu mielas lei hirbmat váivi oaidnit sin. Ii leat somá go nie vánddardit miehtá. Dán in dohkket, ja dan dihte vázzileimme Issát Sámmoliin olggos, lohká Marainen, geas alddis lei gákti badjelasas. Issát Sámmol Heatta ii sáhttán dušše čohkkát ja geahččat dagakeahttá maidege.
 – Mu mielas lei hui unohas go atne romes gávttiid dego bilkun, danne vázzájin olggos, dadjá Issát Sámmol Heatta Ávvirii.

Addá boasttu gova
Dáiddárguovttos leigga doallan máÅ‹ga juoigankonseartta festiválas, muhto Marainen ballá ahte Rimpparemmi joavkku gárvvut ja láhtten sáhttet billistit sámi nama.
 – Diet billista sámi nama, ja dat lea hui suddu. Olbmot soitet doaivut sámit nie fieradit láhttis, lohká váivašuvvan Marainen.
 – Sii eai atte buori gova sápmelaččain, oaivvilda Marainen, iige dohkket diekkár suollagiid.
 – Sii dušše atnet sámi nama, nu go lea gullon Suomas ollu dahket, dadjá beahtahallan Thomas Marainen loahpas.

Lasit: del.icio.us | Digg