Váldosiidu-Hovedsiden | Ođđasat | Gáržžes áiggit Sámediggái Beahtahallan ráđđelahttu

Gáržžes áiggit Sámediggái Beahtahallan ráđđelahttu

Fonta sturrodat: Decrease font Enlarge font
image Sámediggeráđđelahttu, Vibeke Larsen, ii leat duđavaš 2012 stádabušeahtain, go dat ii atte makkárge váikkuhanvejolašvuođa Sámediggái.

Sámediggi vurddii unnimus 68 miljovnna kruvnno, muhto ráđđehus ii juollut eará go 12 miljovnna kruvnno eambbo go diibmá. Sámediggi ráđđelahttu, Vibeke Larsen, lohká dát gokčá dušše hadde- ja bálkágoargŋuma sámi ásahusain.

Ikte almmuhii ráđđehus 2012 stádabušeahta, ja sámi ulbmiliidda evttohuvvo juolludit oktiibuot 843 miljovnna kruvnno. Diimmá ektui lasiha ráđđehus juolludeami 17 miljovnna kruvnnuin.  Sámediggeráđđelahttu, Vibeke Larsen, geas lea ovddasvástádus Sámedikki ruhtadillái, lohká iežas sákka beahtahallan Norgga 2012 stádabušehttii.
 – Sámediggi lei dieđihan ráđđehussii ahte mis lei dárbu unnimus 68 miljovnna kruvdnui, ja go eat oaččo eambbo go veaháš badjelaš 12 miljovnna kruvnno, de lea čielggas mii leat beahtahallan, lohká Larsen, ja muitala Sámedikki dárbbašit 68 miljovnna kruvnno jus galggaš ollášuhttit áigumušaid.

Sámediggái promilla stádabušeahtas
Su mielas lea dás sáhka nu unna ruhtasupmis sámi ulbmiliidda, birrasii ovtta promilla olles stádabušeahtas mii lea moaddeduháha millijárdda kruvnno. Larsen lohká ruhtajuolludeapmi Sámediggái lea nu unni ahte dat ii váikkut ruhtamárkanii ii mange láhkai. Ollislaš supmis Sámediggái lea maid sierra departemeanttaid 372 miljovnna kruvnno juolludeapmi, mii lea sullii 12 miljovnna kruvnno eanet go 2011:s.
 – Dát gokčá dušše ruhtaárvvu njiedjama golmma jagis, ja máksá ahte ráđđehus ii leat juolludan eambbo go dan maid juolludii golbma jagi áigi Sámediggái, lohká Vibeke Larsen, ja čilge duohta árvvu sámi ulbmiliidda njiedjá dáinna stáhtabušeahtain.  

Doalahit sámi ásahusaid
Larsen lohká váikko orru leamen nu ahte Sámediggi lea ožžon eanet ruđaid sámi ulbmiliidda, de ii oaččo Sámediggi eambbo ruđaid eará jagiid ektui. Ieš Sámediggái gal lea juolluduvvon doarvái ruđaid dustet hadde- ja bálkágoargŋuma maŋimuš jagi.  
 – Friija ruđat mannet gokčat visot iešguđet sámi ásahusaid bálká- ja haddegoargŋumiid váikko ii leat doarvái ruhta. Lea hirbmat dehálaš dáid sámi ásahusaid doalahit, go dát ásahusat dárbbašit alla oahppan olbmuid, ja lea mielde geasuheamen sámi nuoraid ruovttoluotta, deattuha Vibeke Larsen.  

Bázahallan
Ráđđelahttu lohká Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta ii leat juolludan ii evrrege sámi dearvvašvuođa bálvalussii.
 – Eat mii sáhte lasihit sámi dearvvašvuođabálvalusa nannema dáinna bušeahtain, lohká Larsen.
Váikko Norgga stádabušeahtas ii juolluduvvo nu olu buot ulbmiliidda, de Larsena mielas bázahallet sámi ulbmilat go daidda ii lasihuvvo juolludeapmi earáid ektui.
 – Sámediggi lea guhkit áigge dieđihan ráđđehussii ahte mii eat leat duđavaččat go nu unnán juolluduvvo Sámediggái ja seammás gáibidit eambbo Sámedikkis. Eiseválddit sáhttet min rábmot, ja mu mielas leat mii čeahpi vanahit daid ruhtabihtáid. Sámi ásahusat leat hirbmat čeahpi dan dahkat, erenoamážit sámi museat, rábmo Vibeke Larsen.

  • email E-poasta du skihpárii
  • print Čálihanversudvna
  • Plain text Dábálaš teaksta
Merkejuvvon ná:
Eai leat mearkkat dán artihkkalii