Váldosiidu-Hovedsiden | Ođđasat | – Dán rádjái beassá JUVLA- stuoluin

– Dán rádjái beassá JUVLA- stuoluin

Fonta sturrodat: Decrease font Enlarge font
image Kárášjoga gieldda sátnejođiheaddji, Kjell Sæhter, lohká sin geahččalan láhčit dili nu bures go vejolaš, muhto hástalus lea ruhtadeapmi. Dál vuos fertejit sii, geat eai goastta tráhpáid vázzit, dáhttut áššemeannudeaddji boahtit vulos latnjii maid geavahit

Kárášjoga sátnejođiheaddji Kjell Sæther čájeha ceakkotráhppa man rádjái ráđđeviesus beassá juvlastuoluin, muhto seammás lea hui rámis go gielddas leat máŋga oaggunbáikki doaibmahehttejuvvon olbmuide.

Dán geasi galgá Stáhta Kártadoaimmahat kártet vihtta gieldda Finnmárkkus das mo dilli lea láhččojuvvon doaibmahehttejuvvon olbmuide, ja Kárášjohka lea daid searvvis.
 Kárášjoga gieldda sátnejođiheaddji, Kjell Sæther, lohká buorren go dahket dan, go de maiddái čalmmustahttet hástalusaid mat bohciidit láhkarievdadusain. Ráđđeviesu nuppi geardái eai beasa sii geat eai goastta tráhpáid vázzit.
 – Dása, muhto ii viidáseappot. Iige gielddas leat ruhta divvut. Muhto buorre go kártejit, go de oidnet makkár hástalusat gielddain leat ruđalaččat, go láhkarievdadusaid mielde ii čuovo ruhta. Go ii leat ruhta, de lea váttis ođasmahttit visttiid, dadjá Sæther. Kárášjoga gielda rahča ge ekonomiijain ja sáhttá ge geavvat ROBEK-listui.

– Mii leat joavdan
oalle guhkás

Finnmárkku fylkkagielda lea oččodan Stáhta Kártadoaimmahaga boahtit Finnmárkui kártet man guhkás gielddat lea ollen láhčit dili doaibmahehttejuvvon olbmuide, sihke meahcis, márkanis ja almmolaš visttiin. Dán geasi kártejit Finnmárkkus vihtta gieldda mat leat Kárášjohka, Áltá, Hámmárfeasta, Čáhcesuolu ja Mátta-Várjjat.
 Kjell Sæther muitala Kárášjoga gieldda oalle guhkás ollen láhčit doaibmahehttejuvvon olbmuide dili, muhto šálloša go ráđđeviesu nuppi geardái eai beasa, iige loga gieldda suittit maide dainna dahkat dál.

Oaggunbáikkit
Kárášjoga sátnejođiheaddji Kjell Sæther, gii ieš lea áŋgiris luossabivdi, lea liikká hui rámis go Kárášjoga gielda lea ráhkadan guokte oaggunsaji Iešjohkii.  Son oaidná leat buorren fálaldahkan sidjiide geat eai goastta vázzit ja vuolgá Ávvirii čájehit báikki gos manná luoddá gitta betoŋga gáddái.
 – Dat addá vejolašvuođaid sidjiide, geat eai goastta vázzit guhkás, oaggut ja maiddái meahcástallat, rámposta Særher.
 Oaggunsajit leat sullii guokte miilla eret Kárášjoga márkanis oarjjás. Vuosttaš lea Ruovdebákti gos ii leat olgohivsset, Lastagoatnilis, mii lea veahá bajábealde, lea maiddái dat fálaldat. Go Ávvir jearrá manin eai leat galbbaid ceggen vai olbmot gávdnet, lohká Kjell Sæther son jáhkká eatnašat dihtet daid sajiid.

Dehálaš kártet
Finnmárkku gieldda kultur- ja valáštallanhoavda, Marianne Pedersen, lohká sii oidnet man dehálaš lea Finnmárkkus kártet mo lea doaibmahehttejuvvon olbmuid dilli.
 – Mii dárbbašat daid dieđuid maid Stáhta Kártadoaimmahat sáhttá addit, ja maŋŋá go leat geargan kártemiin, de oaidnit maiddái ollislaččat ferte go juoidá dahkkot vai ii, dadjá Pedersen. Son lohká dál álggos lea plánas dušše kártet man bures Finnmárkku gielddat lea láhčán dilli doaibmahehttejuvvon olbmuide.

Geahččalan láhčit dili
– Kárášjoga gielda lea dattetge geahččalan láhčit dili nu bures go vejolaš, ja go leat huksen ođđa vistti ja šilju, de mii leat plánen nu ahte doaibmahehttejuvvon olbmot maiddái galget beassat álkit jođašit das, dadjá Sæther. Son muitala ahte dál go leat ođasmahttán nuoraidskuvlla, de leat ráhkadan dan láhkai ahte lea láhččojuvvon doaibmahehttejuvvon olbmuide, go gaskaskuvllas lea maiddái heaisa. Sæther lohká vaikko vel gielddas lea ollu vuolláibáza, de sii dattetge mearridedje váldit dan olggosgolu.
 – Mu dieđu mielde eai leat go guokte vistti gielddas mat eai leat láhččojuvvon. Dat leat ráđđeviessu ja nuoraidvisti, dadjá Sæther. Son lohká áiggi mielde ferte  maiddái ođasmahttit ráđđeviesu, go dál vuos lea dilli nu ahte  áššemeannudeaddji ferte boahtit vulos ja veahkehit olbmo gii ii goastta vázzit  tráhpáid bajás. Sæther lohká buot ođđa viesut maid gielda dál lea plánen hukset, leat láhččojuvvon doaibmahehttejuvvon olbmuide, ja maiddái lea gielda váldán badjelasas goluid  rievdadit boares visttiid maid gielda lea ođasmahttimin.

Gávdnat ruđa
– Dađi mielde maiddái geahččalit ođasmahttit ráđđeviesu, muhto dat lea hui divrras, dadjá Sæther. Son lohká stuorámus hástalus lea ruđa gávdnat dasa, muhto gielda geahččala nu bures go vejolaš gávdnat vejolašvuođaid vai doaibmahehttejuvvon olbmot ožžot daid fálaldagaid maidda sis lea vuoigatvuođat.  Son lohká jáhkkit seamma hástalusaid eará gielddain maid. Son čilge gielddat leat stivrejuvvon lága bokte, muhto ruhta ii čuovo lága mielde ja daid ferte juohke gielda ieš gávdnat ja dat addá stuorra hástalusaid.
 – Ii leat ráđđi buot oktan váldit, dan lea áibbas veadjemeahttun, muhto mun lean duđavaš go nu guhkás mii Kárášjogas leat ollen, dadjá Sæther.

Vejolaš jus lea dáhttu
Finnmárkku doaibmahehttejuvvon olbmuid oktasaš organisašuvnna (FFO) jođiheaddji, Arnfinn Sarilla, lohká jus gielddain lea dáhttu láhčit dili, de sis lea vejolašvuohta dan dahkat go bušeahta ráhkadit.
 – Mun dieđán ahte gielddaide gártá hui divrrasin divvut boares visttiid, muhto mu mielas lea menddo álkes ágga ahte ii leat ruhta. Dan sáhttá bušehttii bidjat jagis jahkái, ja dađistaga divuhit visttiid mat leat boarrásat, dadjá Sarilla. Son lohká hui buorren go Stáhta Kártadoaimmahat dál galgá Finnmárkkus geahčadit mo gielddat davvin leat láhčán dili doaibmahehttejuvvon olbmuide ja earáide geain lea váttis goastat dábálaččat.
  • email E-poasta du skihpárii
  • print Čálihanversudvna
  • Plain text Dábálaš teaksta
Merkejuvvon ná:
Eai leat mearkkat dán artihkkalii