Ođđa festiválaláppis juohke jagi

Riddu lea ožžon iežas «maskota», vaikke ii leat gal almmolaš. – Dál lea goalmmát háve ahte lean buktán lábbá festiválii, muitala Ronja Aarøen (14).

Gaskaváhku lei áigi fas Riddu Riđđu festivála álggahit, ja festivála oasseváldit ledje jo tealttáid ja lávuid ceggen dalle, liikká go almmolaš rahpan ii lean ovdal ikte. Ávvir finai jearahallamin iešguđetgelágan olbmuid festiválabáikkis, mihtideamis temperatuvrra ovdal festivála albma láhkai álgá. Vuosttaš gean mii deaivat, leaba lábbánieiddažat.

Liiko guddojuvvot
– Lean dáppe juohke jagi ođđa lábbáin. Láve somá go nu máŋgasat čájehit dasa beroštumi, muitala Ronja Aarøen (14). Su lea álki fuobmát, go guoddá lábbá, mas lea namma Kaja, birra festiválabáikki.
– Kaja liiko ahte guoddá su, sáhttá Ronja skibir, Ane Malene Noreng (12), muitalit.

Vuoi láppis ii láittastuva...
Soai boahtiba justa mánáidfestiválabáikkis, gos mánáide leat lágiduvvon iešguđetgelágan doaimmat. Mánáidfestivála bistá otnážii, ja mánát leat earret eará  beassan leat «minibargit», hukset fatnasa ja dohkáid ráhkadit. Nieiddaguovttos eaba beroš nu hirbmadit dán festiválas, ja leaba dušše dáppe vuoi láppis ii láittastuva.
 – Háliidan ahte Kaja galgá beassat olbmuid oaidnit, muhto in dieđe gillen go olles váhkoloahpa su guoddit dáppe, lohká Ronja.

Ferte dáppe fitnat
Festiválacamp:as leaba ges Johan Aarstein (23) ja Susane Kortsch ceggemin lávu arvvis. – Lean dáppe vuosttaš háve, ja illudan vásihit dán festivála, lohká Aarstein, gii lea Lofotenis eret. Su moarsi, Susanne Korstch, lea ovdal fitnan Olmmáivákkis, ja áigu dán jagi bargat festiválas.
 – Mun logan fágaid Romssas, ja doppe lea nu ahte jus it leat fitnan Riddus, de aŋkke leat plánemin fitnat. Lea baggu fitnat dáppe, duiskalaš Korstch čilge.

Olu geasuha
Máŋga eará olgoriikkalaččat leat maiddái festiválabáikkis, ja Lisanne de Blécourt, Nederlánddas eret, lea doapmamin datneárpočiŋahankursii go Ávvir su deaivá.
 – Lean máŋga jagi jurddašan dáppe fitnat, ja dál šattai vejolaš go ledjen heajain Sørøyas. Musihkka, duodji ja kultuvra geasuhii mu deike, son muitala.

Seminárat masterčállosii
Sveitslaččat, Angelika Lätsch ja Pascale Lüssi, leaba fas geahččamin kártta festiválabáikkis, ja eaba leat fitnan Riddu Riđđus ovdal.
 – Dál lea ain vuosttaš beaivi festiválas, muhto orru hui buorre dássážii, lohkaba Lätsch ja Lüssi ovttamielalaččat. Soai eaba dieđe nu olu festivála birra, muhto Lätsch mearridii fitnat dáppe go son lea čállimin master čállosa universitehtas Sveitsas sámi politihkka birra.
 – Jurddašin ahte dáppe lea hui buorre báiki oahppat man láhkai olbmot ieža jurddašit daid áššiid birra maid čálán. Illudan fitnat máŋga seminárain, lohká Lätsch, ovdal vázzila viidásat Lüssiin oahpásnuvvat Riddu Riđđun.

Lasit: del.icio.us | Digg